28 dní

Gwen Cummingsová je sympatická žena na pokraji třicítky, která podlehne alkoholickému návyku. Ačkoliv netrvá její tekutinový návyk až tak dlouho a není na tom ještě tak špatně jako manžel mamčiny kamarádky (to byl vtip), její první prohřešek způsobený alkoholem je ovšem velmi vážný. Poté, co v opilosti náramně zkazí kamarádčinu svatbu a způsobí autonehodu, tak se dostane do úzkých a jejími východisky z nepříznivé situace jsou dvě možnosti: buď půjde schladit svůj mozek na nějakou dobu do chládku nebo ztráví měsíc, respektive 20 dní, v protialkoholické léčebně.

Gwen si samozřejmě vybere tu druhou, daleko příjemnější, možnost, čímž se začne odvíjet hlavní příběh filmu. Film 28 dní je dalším filmem, který se snaží jít svou vlastní cestou a neomílat omleté vody. Tím, že si film 28 dní kráčí svou vlastní vyšlapanou cestou, jsem nechtěl říci, že film tohoto typu tu ještě nebyl, to v žádném případě, protože mnozí z vás si jistě vzpomenou na český film Dobří holubi se vracejí či na Formanův veleúspěšný snímek Přelet nad kukaččím hnízdem. Jenomže filmu podobného zaměření je v dnešní době opravdu málo, a když je nějaký snímek konečně natočen, tak jsou to pro filmového fanouška hotové Vánoce. Ale, abych se popravdě přiznal, tak

mě příběh z jakéhokoliv ústavu nijak zvlášť nepřitahuje, i když v tomto filmu je léčebna vykreslena daleko příjemnějším způsobem, než tomu bylo v Dobrých holubech. Daleko lidštější jsou v tomto filmu také překvapivě pacienti, od kterých bych osobně čekal více znechucení a pesimismu, ale co se dá dělat. 28 dní nejsou ovšem ani nijak vyjímečným filmem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Při promítaní se si nudit nebudete, celkem se i pobavíte, ale že by na vás snímek zanechal nějaké výraznější šrámy, se nedá vůbec říci,

za což může z velké části scénář, který sráží 28 dní bodově výrazně dolů. Scenáristka Savannah Grantová pojala svou práci dost lehkomyslně a podcenila dnes již náročnějšího diváka. Výsledkem toho je přímočarý a místy nudný děj, který nezachraňuje ani hvězdné herecké obsazení. Režisérka Betty Thomasová si vybrala pro roli Gwen americkou herečku Sandru Bullockovou, která sice podává svůj typický kvalitní výkon, ale filmem 28 dní se i přesto znovu odsunula k šedivému průměru, který vládl její kariéře v letech 1995-1999 (Síť, Láska a válka, Uloupená srdce, Nebezpečná rychlost 2: zásah apod.). Daleko více vás však asi překvapí obsazení Steva Buscemiho do role Gwenina poradce Cornella. Od herce tohoto typu bychom

asi očekávali daleko jinou roli v tomto filmu, hádejte jakou... Dobrý výkon (všimněte si, že píši dobrý, ne výborný) však podává také Dominic West jako Gwenin Jasper a Vigo Mortensen coby bývalá baseballová superhvězda Eddie Boone. 28 dní je zkrátka průměrným filmem, který sice není špatný, ale ani vynikající. Původní úmysl tvůrců vykreslit urputnboj alkoholiků v protialkoholické se po začát- ku filmu brzy rozplývá v poněkud optimističtější pohádku, která na diváka zapůsobí stejně jako příběh o šípkové Růžence. Americkým divákům to zjevně vyhovuje, protože po prvním týdnu promítání ve Spojených státech amerických utržil film 28 dní neuvěřitelných 10,5 miliónů dolarů (sice jsem už viděl daleko větší sumy,

ale aby film tohoto typu a této kvality utržil v kolébce filmového průmyslu tolik peněz, tak to je pro filmového fajnšmekra jistě velké překvapení) a umístil se v celkovém žebříčku na druhém místě nejnavštěvovanějších filmů (jestli to tak půjde dál, tak se můžeme obávat, že tvůrci natočí druhý díl). Český divák však bude k novému filmu Sandry Bullockové přistupovat určitě opatrněji a do kina se na něj vydají snad pouze zarputilí fanoušci hlavní hrdinky a jistě velké procento alkoholiků - chlastat se hold nemá... .