X-MEN

Tohle není komiksový film,
ale film podle komiksu!

Ostatně se však není čemu divit, protože pro lidi, kteří těmito schopnostmi nevynikají, je nadmíru těžké neubránit se strachu a tato stvoření tolerovat. Jenomže pozor, ne všichni mutanti musí být špatní a člověku nebezpeční, což lidé asi nikdy nepochopí. Mezi takové mutanty patří také světoznámý telepat profesor Charles Francis Xavier. Právě mu patří velké díky. Byl to totiž on, kdo před několika lety založil středisko poskytující azyl pro podobně postižené lidi. Cílem Xavierovy školy je naučit mutanty kontrolovat své nadpřirozené schopnosti, které by je mohli jinak ve společnosti s normálními lidmi později zradit a vystavit nebezpečnému riziku. Stejně tak pečlivý však musí být Francis i při plnění svých dalších poslání, zejména při nikdy nekončících bojích se zlými mutanty. Ano, slyšíte dobře, vaše uši vás neklamou. I mezi těmi hodnými mutantíky se totiž najdou občas jedinci, kterým se znelíbí jejich postavení a rozhodnou se ovládnout svět. A od toho jsou tu právě X-Meni, profesorovi svěřenci a odvážní bojovníci, jejichž úkolem je ochránit lidstvo před nebezpečím, které si to paradoxně mnohdy ani svými činy nezaslouží.

Členy tohoto speciálního týmu jsou pouze vyvolení a ti nejlepší mutanti, kteří museli projít tvrdým a fyzicky náročným výcvikem. Jsou jimi Cyclops, mladík s laserovým zrakem, dále Wolverine, tvrdohlavý silák s regeneračními schopnostmi, ďábelská Storm schopná seslat na Zem jakoukoli živelnou pohromu, telepatička Jean Grey a dospívající dívka Rogue. Sotva se ovšem tato hrdinná pětice spřátelí, lépe pozná a naučí týmové spolupráci, zakrátko je vystavena prvnímu velkému souboji. Šílený stařík Magneto se totiž rozhodl spolu se svými kumpány zrealizovat své ďábelské plány, ovládnout svět a vyhladit neposlušné lidstvo. A to jak sami uznáte, není zrovna ten nejlepší nápad. Dobro má tedy pro jednou zase co dělat, aby porazilo Zlo, a je jen na X-Menech, jak se bude další osud lidstva vyvíjet...

Karty jsou rozdány, zápletka nadhozena a obě skupiny mutantů se pouštějí vstříc tvrdému a efektnímu souboji, který zaujme nejen skalního příznivce komiksů, ale také normálního diváka. Po pěti letech čekání se konečně dočkal jeden z nejúspěšnějších komiksů všech dob svého filmového zpracování. Špatné scénáře, směšné kostýmy a herecké obsazení, to byly ty problémy, které tento projekt stále odsunovaly dál a dál. V jednu chvíli se dokonce zdálo, že se fanoušci filmové podoby ani nikdy nedočkají. Nakonec to však dopadlo jak pro diváky, tak pro filmové tvůrce naštěstí dobře. Režie snímku se ujal Robert Singer, známý především svou prací na Obvyklých podezřelých. Právě díky něho se projekt nezvrhl v nějakou nudnou slátaninu typu Batman a Robin. Příběhu totiž dodal nezaměnitelné kouzlo a jednotlivé postavy obdařil určitou dávkou lidskosti. Těžko říci, jak by dopadli X-Meni bez jeho účasti.

Nicméně Singer je vynikající režisér a své postavení mezi elitou tímto snímkem jenom potvrdil. Stejně kvalitní práci odvedla samozřejmě i dvojice scénáristů, Tom De Santo a David Hayter, kteří se naštěstí nenechali unést futuristickou komiksovou předlohou a napsali dílko hodné špičkové sci-fi. Kromě hlavního příběhu totiž zasadili do scénáře také vedlejší zápletku pojednávající o problémovém soužití mutantů s lidmi, čímž jinak nudný děj výrazně zpestřili. Podstatný podíl měl na scénáři ovšem také sám režisér Singer. Nejen, že pečlivě dohlížel na práci obou scénáristů, ale navíc docílil toho, že se rozpočet filmu vtěsnil pod sto miliónovou hranici. Na druhou stranu ale musím pochválit i velmi dobrou kameru a vydařené speciální efekty, které si i zde vynutili podmínečný zásah nejmodernější počítačové technologie. Díky toho potom působí jednotlivé bojové scény, které jsou napěchované originálními, ale jinak ve skutečnosti nemožnými, chvaty a prvky, dost věrohodně a především realisticky. Naopak šťastnější volbu mohli mít tvůrci filmu při výběru hudby, která kazí svou křečovitostí mnohé záběry. Toto nechtěné klopýtnutí ale nakonec zachraňují herecké výkony představitelů hlavních rolí.

Nejvýraznější postavou na plátně je s největší pravděpodobností Wolverine v podání australského herce Hugha Jackmana, který dostal od přírody velmi cenný dar, charisma. Jeho pomocníky si poté zahráli James Marsden (Cyclops), Halle Berry (Storm), Famke Janssen (Jean Grey) a nakonec mladičká Anna Paquin (Rogue). Proti jejich vůli a v cestě jim ale stojí Sir Ian McKellen (Magneto), bývalý zápasník Tyler Mane (Sabretooth), Rebecca Romijn-Stamos (chameleonka Mystique) a žabácký Ray Park (Toad). Postava světově uznávaného telepata, velkého učitele a velitele X-Menů v jedné osobě, profesora Charlese Francise Xaviera, byla přidělena zkušenému Patricku Stewartovi, který proslul zejména svými rolemi ve Star Treku. Zkrátka, filmoví X-Meni mě mile překvapili, původně jsem totiž od snímku očekával bezmyšlenkovitou a chaotickou řežbu, která je právě typická pro komiksovou předlohu. Největší zásluhu na tomto překvapivém, ale o to uspokojivém, výsledku má bezesporu režisér Brian Singer. Byl to totiž on, kdo se nepoddal tlaku ze strany fanoušků, bezchybně ukočíroval celý projekt a natočil výbornou sci-fi, která je hodna i porovnání s prvním Burtonovým Batmanem. Přestože se nejedná o žádnou kultovní záležitost, rozhodně vám tento snímek doporučuji zhlédnout, protože kvalitní sci-fíčko se podaří natočit opravdu málokomu, naposled bratrům Wachovským. Pro komiksové fajnšmekry platí toto tvrzení dvojnásob. Tohle prostě musíte vidět!!!