Zvykli jsme si pohlížet skepticky na hry, které spojují více žánrů. Jak často tvůrci zapomněli prvky RPG a strategie ve správném okamžiku oddělit, mezitím co se je snažili spojit? Ale i přes nevalná očekávání, Pacific Storm přesvědčil, že výjimky potvrzují pravidla.

#pic1#

Explore, Expand, Exploit, and Exterminate

Při prvním pohledu se nemůžeme zbavit dojmu, jako bychom to celé už někde viděli. A opravdu stačí si jen vzpomenout na Master of Orion. Pacific Storm se teto hře podobá v mnohém – globalizace, strategická mapa, rozvětvené technologie a konstrukce, působivé taktické boje. To vše je součástí unikátní hry s vymezenými prvky wargame, RTS, simulátoru a dokonce i arkády.

Režimy se skládají z výběrů historických misí, plánování bitev, a ze dvou rozsahlých kampaní – v první formujeme děj vlastními kroky, ve druhé nás vede historie, dočkáme se v nich také různého rozvržení počátečných sil. Po startu monitor zaplňuje mapa Tichého oceánu od jihovýchodní Asie, Dalného Východu, až po západní pobřeží USA, oko hned padne na známá místa jako Pearl Harbor, Midway, Tarawa, Guadalcanal. Středobodem vašeho vesmíru se stanou přístavy, základny, kde se opravují a kotví vaše lodě.

Každé místo vám přitom produkuje různé suroviny, jednou ropu, či železo, podruhé nikl, nebo peníze, škoda, že tvůrcům jaksi vypadlo tolik populární dřevo. Železo a nikl spotřebujete na stavbu dalších vymožeností a válečných strojů, ropa popohání plavidla a peníze pokrývají výdaje. Na rozdíl od mnoha jiných her, suroviny v Pacific Storm musíte nejdřív dopravit do své metropole, aby je až tam proměnili v letadla, pušky atd. Tento prvek dodává hře nezaměnitelné chvíle napětí a realismu, když na vaší přepravní loď mohou každou chvíli zaútočit nepřátele.

Kapitolou pro sebe jsou lidé, dělí se na čtyři zkladní skupiny – piloti, námořnici, vojáci a inženýři - stavitelé. Každá osůbka si přitom v bojích a cvičeních buduje vlastní zkušeností, na těch pak záleží, nakolik jsou jejich akce efektivní. Pokud si na plavidlo vyberete posádku složenou z elitních jednotek, zastane práci za tři s obyčejnou posádkou. Kromě toho v dění vystupují historické osobností jako plukovník DoLittle, kapitán Fušida, admirál Kimmel a další. Významné postavy ve velení zvyšují morálku a zkušeností jejich podřízených, ale samozřejmě ani legendární Fušida není superhrdina, dopouští se dokonce stejných chyb jako v historii, jestliže mu necháte zcela volnou ruku.

Moderní válka se neobejde bez nových invencí. Výpis „zázračných vynálezů“ je skutečně ohromný, začíná 30 milimetrovou leteckou puškou a končí ochranným pláštěm proti atomovým bombam. Systém technologických objevů se velmi blíži hře Civilization – něco objevíš a v další volbě ti na to navazuji další disciplíny. Taky si můžete podobně jako v oné hře vynálezy kupovat od spojenců.

#pic2#

Sink them all

Nejvíce asi na této hře oceníte různorodost strategických úkolů. Letecký útok na přístavy, výsadky na břehy, přebíraní a topení cizích plavidel… Každá operace přitom výrazně ovlivní celý další průběh hry, když přetrhnete transportní komunikace soupeře, či dobudete některou z jeho základen, znemožníte mu využívat jedné ze čtyř podstatných surovin. Důležité je, že pro každou misi musíte vymýšlet novou taktiku, v tomto dotáhli tvůrci hru do dokonalosti, zároveň ale zbývá dost místa najít si ten svůj styl hry a neotřelé řešení.

Boje se odehrávají na strategických mapách. Na rozdíl od suchého a asketického vzhledu většiny strategii, tentokrát vás dostane na kolena brilantní pokrok v grafice přemísťování jednotek. Pohledy na moře vypadají jako obrazy talentovaného malíře z dob impresionismu, přidejte si k tomu zážitku do puntíku perfektně provedené modely techniky a kvalitní efekty jako z dílny Hollywoodu a dostanete jednu z vůbec nejkrásnějších strategii poslední doby. Zvláštní pozornost si zaslouží zvuk, který pozoruhodně demonstruje, co to znamená efekt 5.1.

#pic3#

Pokud by vás děj, který místy připomíná zpomalený film, začínal nudit, můžete si prohodit židli u vašeho monitoru s křeslem v pilotní kabině. Simulátorská část hry představuje jeden z těch zdařilejších případů kompromisu mezi seriózní imitaci a arkádní „lítačkou“. Především tu nenajdete místo, kde by se porušovala fyzika a zároveň si to mohou zahrát dokonce i ti, kteří postrádají jakoukoliv zkušenost s pilotováním virtuálních letounů. Programátoři si zároveň šikovně poradili s bombardováním, tentokrát nemusíte sedět bezesné noci nad tlustým manuálem, nebo ztrácet hodiny na tréninkových misích. V Pacific Storm, když se letadlo připraví k bombardování, se na zemi objeví zřetelný žlutý pruh vypočteného dopadu, který se pohybuje spolu s vámi, takže miřte si, dokud vám to nepřítel dovolí.

Bohužel tu nenajdete přímé ovládání plavidly. Namísto toho autoři připravili soubor povelů, které dovolují nastavit priority k plnění několika úkolů zároveň, naprogramovat chování posádky, rozvrhnout přesouvání a postavení vůči ostatním členům boje. Můžete nechat svým jednotkám úplnou svobodu, ať si samy určují cíle a rozhodují se, kdy mají letouny na jejích palubách vzlétnout – i tehdy se díky tvůrcům armáda chová rozumně – nebo vše sami stroze nalajnovat.

Dovolím si říct, že v žádné hře jsme nemohli natolik pečlivě prožívat dění na svých jednotkách. Nejdřív dáte rozkaz k postavení dané lodě a dáte ji jméno, pak jej naložíte a ozbrojíte vším, co uznáte za vhodné, přidělíte na jeho palubu posádku a pošlete ji do bitvy. A pak si můžete sednout do pilotní kabiny a vzlétnout z lodě vstříc bojům.

Pro ty z vás, kteří jsou už zvykli na mnohé strategické úkoly z jiných her a nikdy byste se nesnížili k udávání rozkazů každé lodi zvlášť, je vytvořena funkce „Autobitva“. Tu lze velmi zručně využít, pokud si rozvrhnete pohyb plavidel předem. Můžete ji používat taky tehdy, když jste si jistí výsledkem boje a nechcete se jim zbytečně zabývat. To je pak přepadávání osamělých nákladních lodi jedna báseň.

#pic4#

Some troubles

I mistr tesař se občas utne a i u seriózních prací se najdou nějaké chyby. Například, i přes propracované bojové střety, Pacific Storm postrádá označování poškozených míst. Zatím si stále musíme vystačit se systémem hitpointů a uctívání fyziky se odsouvá kamsi stranou. V některých chvílích je opravdu její absence až směšná, navíc větší váhu nese kritický úder, který vám z nebe snesou procenta a pak je jedno, kam jste se doopravdy trefili, jestli do věže nebo pod čáru ponoru.

Za pozornost stojí celkem nešikovné zpracování ponorek a chyby spojené s přemisťováním loďstva. Zabere vám nemálo nepříjemných minut neustále vyskakování do Windowsu při zapnutém strategickém režimu, po delší hře vám leze na nervy neopomenutelně nízká AI úroveň soupeře. Při strategickém režimu vůbec vázne více věcí. Obzvlášť jedna drobnost trýzní veškeré hráče – zdržování konvojů na základnách. Pokud svěříte mikromanegment svému imaginárnímu kolegovi, riskujete, že se ocitnete ve stejné situaci, jako admirál Kimmel na ráno 7. prosince 1941. Proto je lepší zdlouhavé vlastní řízení nakládání, staveb a všeobecně práce na základnách.

Přesto ty některé nedotaženosti nepřikáží Pacific Strom stát se kvalitní, pevně stojícím plavidlem uprostřed bujných vod dnešní nadvýroby počítačových her.

#pic5#

* * *

Pacific Storm je opravdu vydařená více-žánrová strategie, která se krásně vyjímá mezi množstvím klonů a slátanin. Je příjemné pozorovat práci tvůrců, jenž se nebojí experimentovat a neradí opisují od svých kolegů, ale zároveň unikli těžké srozumitelnosti. Jen tak dále.

Autor: Tatiana Platonová

#tab#