Stroskotanec

Crusoe si může dělat oprávněné obavy o svůj flek!

Po velikém úspěchu Forresta Gumpa bylo jen otázkou času, kdy se Tom Hanks a Robert Zemeckis opět spojí a natočí další snímek. Plán natočit adaptaci na klasického Robinsona Crusoa se vlastně zrodil v hlavě Toma Hankse, držitele dvou Oscarů. Je paradoxem, že samotné přípravy Trosečníka začaly již při natáčení Forresta Gumpa. První záběry byly potom dotočeny o pár let později, tedy v době, kdy již byl hotov scénář a další nezbytné faktory. Pak se štáb tvůrců spolu s herci na malou chvíli odmlčel, aby mohl Zemeckis dotočit svůj nedávno uvedený thriller What Lies Beneath (Pod povrchem). Po samotné premiéře se pak slavný režisér odebral zpátky ke svému štábu a již definitivně dokončil rozdělanou práci na Trosečníkovi. Jak už z názvu filmu vyplývá, je zřejmé, že se příběh filmu točí okolo pustého ostrova a nebohého človíčka, který měl to štěstí na něm strávit čtyři dlouhé roky. Hlavním hrdinou filmu je třicetiletý svobodný muž, Chuck Noland, zaměstnanec vysoce postavené společnosti Federal Express, tedy firmy, která vyžaduje spoustu úsilí, pevných nervů a jistou dávku bezohlednosti.

K tomu si pak jakožto šéfův "řiťolízal" připočtěte početné služební cesty a nekonečná jednání s nimi spojené. Místo aby si tedy Chuck užíval cenných chvil se svou novopečenou přítelkyní, tráví každou volnou chvíli bilancováním, navíc ve společnosti svých kolegů ze zaměstnání. Věčná nepřítomnost a nespolehlivost tak postihuje především mladičkou Kelly, Chuckovou novou známost, která tak váhá, zda-li by měla po boku svého přítele zůstat i nadále. Chuck si toho samozřejmě je vědom, a proto své dívce slíbí, že s ní stráví alespoň silvestrovskou noc, když ne promeškané Vánoce.

Zdá se, že Chuckův předem vypracovaný plán, jak napravit skomírající přátelství, nemá ani chybu, ale opak je pravdou. Nolandův scénář totiž nepočítá s jedním malým zádrhelem, a to osudem. Osudný a neblahý okamžik totiž zasáhne do Chuckova života v nepravou chvíli, v okamžiku, kdy se hlavní hrdina vrací leteckou linkou domů. Nejbezpečnější doprava světa si nakonec vybere tvrdou daň - těžkou leteckou havárii, spoustu mrtvých lidí a jediného přeživšího... Chuck měl hodně velké štěstí, když se jako jediný dokázal vyprostit z havarujícího letadla. Ještě větší porci štěstí pak měl, když nalezl uprostřed širého oceánu neznámý pustý ostrov, který se mu odvděčil možností přečkání. Počáteční optimismus vyvěrající s Nolandovy duše se však po několika málo dnech vytrácí, když na místo činu nedoráží

žádná záchranná jednotka či náhodně plující loď. Po tomto neblahém zjištění si Chuck uvědomuje, že bude muset na ostrově přečkat více než pár dní, možná i několik let. Po vzoru Robinsona Crusoa se tak začne v následujících dnech přizpůsobovat zdejším podmínkám a připravovat se na zcela nový život. Stejně jako ve známé knize, která byla později i zfilmována, pak následuje spousta námi očekávaných kroků, jednoznačně robinsonovského rázu - postavení jakéhosi přístřeší/krytu, oproštění od závislosti na druhé osobě, nauka živočišného lovu a do nebe volající nápis S.O.S. vypracovaný samotným Chuckem do písečné pláže. Pominu-li krásnou přírodu a perfektní podmínky, není toho mnoho, čeho by mohl nedobrovolný trosečník na pustém ostrově vychvalovat. Největší újmu pak utrpí Chuckovo podvědomí především díky samotě. Narozdíl od dvojice výtečníků z Modré laguny, je totiž na ostrově opravdu jediným člověkem. A jelikož moc dobře víme, že je člověk odjakživa tvor společenský, dokážeme si zcela hravě představit nebohého Chucka, jak se vyrovnává s tímto nehezky znějícím faktem.

Ve chvíli, kdy pak začnou vzpomínky na líbeznou Kellyinu tvář nabírat na intenzitě, si "do-té-doby-slepý" Chuck uvědomí skutečnost, že v životě každého člověka není přednější kariéra, výnosné povolání a oblíbenost u svého šéfa, nýbrž zdraví a tolik potřebná láska. Otázkou ovšem zůstává, zda-li k tomuto zjištění dospěl Chuck ve chvíli, kdy je celou situaci ještě možno napravit... Robert Zemeckis nás jako diváky již několikrát mile překvapil. Držitel Oscara není totiž ledajakým režisérem. Stejně jako Spielberg či Lucas, má narozdíl od svých kolegů vrozený talent a vytříbený režijní styl. Není se tedy čemu divit, když jej leckterý kritik nazve zlatým hochem, který nemůže šlápnout vedle. Dle jeho děl, mezi nimiž stojí za připomenutí Honba za diamantem, celá trilogie Návrat do budoucnosti či tolik opěvovaný Forrest Gump, musím s tímto výrokem jednoznačně souhlasit. Ač jeho posledně uvedený snímek Pod povrchem nezaujal tak širokou pozornost diváků jako jeho předchozí tituly, i přesto jsem tajně ve skrytu své duše doufal, že jeho připravovaný snímek Trosečník napraví toto nechtěné klopýtnutí. Narozdíl od recenze na Šestý den, jsem se protentokrát rozhodl, že nebudu nikoho napínat a vyřknu výsledný verdikt ihned, jak se k němu jakkoli přiblížím. Nový film Roberta Zemeckise ani tentokrát neposkvrnil režisérovou pověst a

ukázal se jako velice nadprůměrné dílko plné neotřelých nápadů. Největší měrou se na tomto výsledku zasloužil teskný scénář Williama Broylese, který dodal klasické robinsonovské zápletce jiný úhel pohledu, především na lidské myšlení a touhu člověka. Narozdíl od mnoha filmů podobného rázu (Modrá laguna apod.) tak budeme s hlavním hrdinou nejednou soucítit a mnohdy i plakat (viz. Honza Nykl) nad tíživým problémem, na němž staví příběh filmu Trosečník. Situace, do níž se dostal Chuck Noland, se totiž může stát kdekomu a kdo ví, jak bychom se v takové situaci zachovali my sami. Určitě by to bolelo, to mi věřte... S daným tématem mám totiž mnoho zkušeností a na okamžik, kdy jsem těžce ztroskotal ve veledůležité písemce z matematiky, jen tak nezapomenu. Nyní již však opusťme toto téma a vrhněme se na herecké obsazení.

V Trosečníkovi se představí celá plejáda slavných herců a určitě by bylo škodou, kdyby zde nepadla zmínka alespoň o některých těchto výtečnících. V prvé řadě bych jistě neměl opomenout Toma Hankse (Velký, Apollo 13), který kvůli účinkování v hlavní roli shodil neuvěřitelných 20 kilo (i když za ty prachy) a podal zdecimovaného hrdinu proti své vůli se stoprocentním přesvědčením. Nicméně si troufám tvrdit, že tentokrát nebude sbor amerických kritiků natolik přívětivý, aby hollywoodskému mazákovi udělil i třetí zlatou sošku plešatého chlapíka. Po jeho boku se poté ve filmu představí neméně slavná Helen Huntová (TV seriál Jsem do tebe blázen), která učinila opět důležitý krok ve své filmové kariéře. Ostatním postavám propůjčili své tváře a těla Jennifer Lewisová, Geoffrey Blake, Chris Noth (Sex ve městě) a Peter Von Berk. Mezi vrcholy Trosečníka pak patří i hudba, která perfektně podbarvuje svou zvučností mnohé záběry, především scény, v nichž Hanks zkoumá zákoutí tajuplného ostrova.

Chytrý hlupáček Forrest Gump a Marty McFly se tak nemusí bát o pošpinění svých postů, protože nový Zemeckisův film Trosečník je patřičně kvalitním nástupcem. Přestože tak leckteré hlasy ze zámoří nevyznívají, musíte mě poslechnout a projednou se vykašlat na nějaké debilní kritiky. Úplně nejlépe pak učiníte, když pak pozvete do kina na Trosečníka svou blízkou přítelkyni. Zemeckisův nový snímek totiž vyvolává zvláštní účinky a vyvolané výsledky jsou zpravidla stoprocentní. Vaše dívka bude dojata a spokojena a vy, chlapi, budete mít naopak čisté svědomí, že jste své známosti vynahradily mnohé promeškané chvíle...