6ty deň

S Adamem Gibsonem, hlavním hrdinou Šestého dne, si není radno zahrávat...

Předpokládám, že většinu z vás, kteří navštívili tento článek, zajímá pouze jediné, a to, zda-li se Arnold konečně oprostil od béčkových balabastů a trapných komedií a navrátil se mezi elitu svalnatých chlapíků, kteří neznají slovíčko "strach". Výsledný verdikt si však záměrně ponechám na později, abych celou recenzi patřičně roztáhl a vás čtenáře trochu napjal (tedy pokud okem nesjedete na poslední řádky). Jak jste si jistě všimli, už dlouhá léta se Arnold potýká s velkými problémy; jakoby už nebyly o jeho vypracované, dnes již přeci jen splasklé, bicepsy zájem. Doby plechových Terminátorů, nevychovaných Barbarů a slizkých Predátorů jsou již minulostí a nejeden Arnoldův příznivec, jež si nervozitou kouše své nehty, čeká na onu chvíli, kdy Arnie prolomí dlouhotrvající smůlu a natočí plnohodnotný akční snímek.

Zapomeňme tedy na Posledního akčního hrdinu, který celou pakáž odstartoval, trapného Juniora a cinkající Rolničky a podívejme se na nový Arnoldův film, Šestý den, jako na samostatný snímek, jež nemá z Arnoldovou minulostí pranic společného. Šestý den je nová sci-fi, jejíž režie se ujal Roger Spottiswoode, který má na svědomí nedávnou bondovku Zítřek nikdy neumírá či detektivní komedii Stůj, nebo maminka vystřelí. Děj Šestého dne se odehrává v nedaleké budoucnosti, v čase, kdy lidská inteligence a touha po poznání učinila další podstatný krok, pokrok v oboru zvaném klonování. V době, do níž je zasazen zapeklitý příběh, klonují totiž lidé cokoli - přes žrádlo až po domácí mazlíčky. Vyjímku tvoří pouze lidé, kteří se nesmí dle zákona Šestého dne klonovat, což je vcelku logické.

Porušení tohoto pravidla je přísně trestáno. Zápletka filmu vyúsťuje v okamžiku, kdy Adam Gibson, vycvičený pilot tryskové helikoptéry, otec a manžel v jedné osobě, přežije smrtelnou leteckou havárii. Jiného názoru je ovšem společnost nazvaná Replacement Technologies, která v domnění, že je Gibson mrtev, naklonuje ze vzorku krve nového Adama Gibsona. Vše nakonec vrcholí v okamžiku, kdy se Arnoldův hrdina vrací domů a zjišťuje, že v jeho rodině zaujal jeho místo již klon, těžce rozeznatelný od pravého originálu. V tu chvíli si pak patolízalové z Replacement Technologies uvědomí svou chybu a účelně se rozhodnou zakroutit pravému Gibsonovi krkem, protože kdyby vyplavala na povrch, mohli by být následky pro vysoce postavenou společnost velmi znepříjemňující. Arnoldův hrdina je ovšem muž ocelových svalů a silné vůle. Když pak Gibson převezme spravedlnost do svých rukou a vydá se uvést celou prekérní situaci na pravou míru, nemůžeme se jakožto znalci akčních filmů a fanoušci Arnolda Schwarzeneggera čemu divit... Roger Spottiswoode nás o svém talentu přesvědčil v nejednom svém filmu, jehož režie se ujal. Nápadité a veskrze úchvatné bojové scény z osmnácté bondovky Zítřek nikdy neumírá nadchly kdejakého diváka. Jenomže Bond je zcela odlišný hrdina než Adam Gibson, v čemž mi jistě dáte za pravdu. Zatímco Bond

je odjakživa, je tomu již pravda několik let, nepřemožitelný agent britské tajné služby s macgyverovským šestým smyslem, nezastavitelný bojovník a několikerý záchrance světa, u nějž jsou krkolomné střety s teroristy téměř na denním pořádku, tak postava Adama Gibsona, pilota moderní helikoptéry, je klasickým hrdinou proti své vůli a zároveň normálním člověkem, otcem několika dětí, který je svazován, narozdíl od Bonda, svazkem manželským. Tím jsem chtěl samozřejmě naznačit to, co si můžou mnozí Arnoldovi příznivci nepřipouštět. Ač nerad totiž musím konstatovat, že je Šestý den doslova přecpán scénami, v nichž bych osobně viděl raději jiného hrdinu. Tento fakt je zapříčiněn mnohými přeháňkami a těžce stravitelnými prvky, které jsou již od dávnověku typické pro daleko odlišný typ filmu... bondovky!

Nepřítomnost tajného agenta v převážném množství scén může i někoho odradit natolik, že předčasně opustí kinosál (naposled jsem měl tento pocit při sledování Cesty z města). Taková je hold pravda, Adam Gibson je nevýrazný a poněkud přestárlý hrdina, který je tradičně v podání Arnolda Schwarzeneggera řádně tuhý. Naštěstí je tu ovšem kvalitně rozvržená zápletka a dobře napsaný scénář. O posledně jmenovanou záležitost, která je jednou z velkých chloub filmu, tedy scénář, se postarala dvojice Cormac a Marianne Wibberleyových. Předem vás ovšem upozorňuji, abyste neočekávali žádnou matrixovskou zápletku, natolik výborný výkon zase Wibberleiovi nepodali. Přesto však můžu prohlásit, že je scénář Šestého dne jedním z mála ze světlých okamžiků filmových dvacátých let, tedy let, kdy se jen málokomu podařilo oživit svou sci-fi i kvalitním příběhem (oba Terminátoři, Blade Runner či již zmíněný Matrix).

Nemalou pozornost si pak vynutí i speciální efekty, bez nichž si v dnešní době jen ztěží představíme pořádnou sci-fi. Výpomoc počítačových expertů je na mnohých scénách více než zřetelná... Co se týče hereckého obsazení, nejvýraznější osobností filmu je překvapivě mladičká Australanka Sarah Wynterová, která se vám v Šestém dni představí jako zlotřilý zabiják Talia. Na celé metě naopak selhávají takové hvězdy jako Robert Duvall či Arnold Schwarzenegger. A nyní závěrem...

Šestý den je zkráceně další Arnoldův velmi rozporuplný snímek. Fanoušci nepřemožitelného Terminátora budou však přeci jen spokojeni, protože i já jsem zaznamenal jisté zlepšení. Šestý den je totiž v porovnání s takovým Juniorem vynikajícím snímkem. Když navíc vezmu v potaz, co na nás chrlil Arnold Schwarzenegger v posledních letech (vyjmu-li Pravdivé lži), zjišťuji, že bych měl radši mlčet a být spokojen - Šestý den totiž mohl být i horší... Pro všechny Arnoldovy fandy, kteří setrvali u této recenze až do konce, mám potom jeden povzbudivý drb. V Hollywoodu se cosi proslýchá o tom, že se tvůrci chystají natočit tolik očekávaného třetího Conana, v němž by měl podle všech předpokladů vystoupit na postu hlavního hrdiny opět původní představitel, tedy Arnie. Přejme tedy tvůrcům hodně štěstí a Arnoldovi rychlý růst vlasů..

"A povedal Boh: vytvorme človeka, aby bol našim obrazom...Plodte a množte sa a naplnte zem. - Bol večer a bolo ráno, deň šiesty" úryvok z knihy Genesis, ktorým začína nový film režiséra Rogera Spottiswooda "Šiesty Deň"

Príbeh filmu je situovaný do blízkej budúcnosti (bližšej než si myslíme) v ktorej Microsoft kupuje štáty a fajčenie sa pomaly stáva väčším zločinom než vražda. Doma vás už netrpezlivo očakáva viruálna milenka a vaša elektronická chladnička alarmom oznamuje, že treba kúpiť mlieko.

Ale aj táto na výdobitky techniky bohatá doba má svoje tienisté stránky. Okrem už zmieňovaného zákazu fajčenia tu platí aj prísny zákaz klonovania ľudí. Výskumy totiž išli dopredu míľovými krokmi. Veda sa nezmierila len s naklonovanou ovečkou Dolly a snaha o ľudský klon začala naberať na skutočnosti. Po niekoľkých neúspešných pokusoch ( problém vznikol pri klonovaní ľudského mozgu) vyšiel oficiálny zákaz klonovania ľudí. Čo, ale platí na ľudí neplatí na zvieratá a tak istá firma RePet (v preklade to je niečo, ako návrat-miláčika) začala rozbiehať obchod s klonovanými zvieratami. Je to jednoduché, ak sa váš štvornohý miláčik jedného dňa poberie na onen svet, firma RePet vám na počkanie vyklonuje úplne rovnakého. Nie je to krásne...

Adam (božský Arnold Schwarzenegger) pracuje, ako pilot vrtuľníku a so svojim parťákom Hankom (Michael Raport) vyvážaju lyžiarov na blízky svah. Ich služby chce využiť aj pán Drucker ( Tony Goldwyn) ktorý je majiteľom spoločnosti RePet. Ako pilot mal letieť Adam, ale pre odletom mu volala jeho žena, že im zdochol pes a nebolo by odveci, vzhľadom na ich malú dcéru navštíviť firmu RePet a psa naklonovať. Adam sa nechal prehovoriť a vymenil si let s Hankom. Ešte pred tým, im boli z nejakého dôvodu odobrané vzorky DNA a ich pamäť bola uložená na pamäťový disk "syncord" . Prečo? Neviem, ale asi preto, aby mohol celý dej filmu pokračovať.

Hankovým pasažierom sa teda stáva úchylný miliardár Drucker, ktorý so svojim vedeckým poskokom Dr. Griffinom Weirom (Robert Duvall) klonujú jedna radosť a na zákony veľké ohľady neberú. Sám Drucker je vďaka nie moc veľkej popularite (demoštrácie proti klonovaniu a pod) už niekoľkonásobný klon.

Čo sa, ale nestane. Posádka vrtuľníka s pilotom Hankom je po pristáti nekompromisne vystrielaná šialeným Druckerovim odporcom, fundamentalistom Trippom. Z nejakého pre mňa nepochopiteľného dôvodu, sú všetci mŕtvy z vrtuľníku naklonovaný ( Drucker, už asi po piaty krát) a ich pamäte siahajú len do okamihou pred letom. Ale stala sa chyba. Pre mňa z opäť nepochopiteľného dôvodu bol naklonovaný aj Adam. On mal totiž pôvodne vrtuľník pilotovať. Jedna taká operácia stojí síce 1.2 mil dolárov, ale nie je čas na overenie toho či je mŕtvy Hank, alebo Adam. To proste musí frčať...

Comeback Arnolda Schwarzeneggra v novom filme režiséra Rogera Spottiswooda (Tomorrow never dies) bohužial absolútne nesplnil moje skromné očakávania. Po prepadáku "Koniec sveta" kde sa Arnold skoro až symbolicky nabodáva na meč anjela, nás so sklopeným zrakom neopustil a stvárnil hlavnú postavu v daľšom veľkom prepadáku, ktorý mal ísť rovno na video (alebo radšej ani tam nie) "6th day". Takže po všetkých tých "Terminátoroch" a "Predátoroch" prichádza znova drsný Arnold, aby si vyhrnul rukávy, pomstil mŕtveho parťáka Hanka a porazil zlých klonov z RePetu. To sa mu samozrejeme všetko podarí a s chuťou nám môže predviesť svoje neherecké schopnosti a to dokonca v dvojúlohe. Je ho radosť sledovať a v duchu sa už tešiť na natáčanie "Terminátora 3" kde stvárni opäť hlavnú postavu.

Hlavným kameňom úrazu celého príbehu je scénar. Autormi sú manželia Wibberleyový, ktorí spolu doteraz napísali scenáre ku trom u nás nie moc známym filmom. Ich neskúsenosť so sci-fi žánrom, ala "Total Recall" je zjavne citeľná. Kopec nezmyselných scén, ktoré som už v úvode naznačil zaraďujú tento film hlboko pod priemer. Pátanie tvorcov, ktorí ako keby sa nevedeli rozhodnúť či chcú primárne riešiť etické, filozofické a vedecké problémy klonovania, Adamov rodinný život, alebo akčné pointy je problémom celého filmu. Slabé efekty, pomalé strihy (trio strihačov Arcand, Conte, Fortin) priemerná réžia a kamera umiestňujú tento titul do zaprášených pultov videopožičovní.

Len tak mimochodom, ak chce nejaká postava zistiť či je klon, tak sa stačí pozrieť pod očné viečko. Ak áno, má tam schovanú takú malú bodku. Škoda, že sa scenáristi s týmto nápadom troška nepohrali a neumiestnili tie bodky povedzme...no,veď viete. Aspoň by to bola sranda.

Peter Konečný

Arnold se vrátil domů, s čímž nepočítali

Rakouský svalovec Arnold Schwarzenneger dobyl Hollywood už v osmdesátých letech. Tehdy bylo jeho jméno skloňováno ve všech pádech, prožíval báječná léta, točil jednu pecku za druhou (Barbar Conan, Terminátor, Komando, Predátor, Rudé horko). Bohužel Arnoldův zlatý věk skončil. Skončil druhým dílem dnes již legendární akční sci-fi o boji člověka se stroji (Terminátor 2, 1991). Od roku 1992 natočil snad jediný snímek, na který lze koukat - Likvidátora (1996), ve kterém jsme měli možnost vidět velkého Arnolda tam, kde si přejeme nejvíc.

V pořádné, ničím neředěné akci. Proč se po vcelku kladném přijetí tohoto filmu dál nedržel svého kopyta, nevím. Jisté je, že následující taškařice Rolničky, kam se podíváš byla úděsným propadákem a ve filmu Batman&Robin přiváděl Arnieho Mr.Freeze diváky k zoufalství. Dílo sebezkázy Arnold završil akčně-satanistickou slátaninou Konec světa. I proto filmová veřejnost s napětím očekávala premiéru jeho nejnovějšího snímku s názvem Šestý den, který měl buď dát za pravdu těm, kteří nad Arniem definitivně zlomili hůl, anebo mohl vyloudit vítězoslavný úsměv na tvářích posledních věrných fanoušků, kteří ještě skálopevně věřili, že se (jejich idol) vrátí.

Šestý den se odehrává v budoucnosti bližší než bychom čekali. Lidé při jízdě autem používají automatické řízení, pomalé helikoptéry byly nahrazeny tryskoptérami, které lze řídit dálkovým ovladačem. Staří mládenci si doma užívají s virtuálními milenkami a klonování zvířat je na denním pořádku. A právě o posledním výdobytku vědy (můj starý textový editor nemá výraz „klonování“ve slovníku, musím to napravit) to celé je.

Ve společnosti platí Zákony šestého dne (tehdy dle Bible stvořil Bůh člověka), které jasně zakazují klonování lidí - zatímco si tedy domů můžete pořídit naklonovaného zvířecího miláčka počínaje kočkou a konče třeba hadem, rozmnožování lidí je možné jen tím starým dobrým způsobem. S tím je určitě spokojen i Adam Gibson, spolumajitel prosperující dopravní kanceláře, která tryskoptérami zajišťuje lyžařské či snowboardové výlety movitých jedinců do hor. Více než úspěšným podnikatelem je Adam ovšem vzorným manželem a hodným tatínkem sedmileté Clary. V den oslavy svých narozenin se vrací domů, těše se na milý večer ve společnosti rodiny a přátel i na následnou žhavou noc se svou ženou Natalie - ovšem jaké je jeho překvapení, když před vstupem do domu slyší „Happy Birthday“ a při pohledu do okna vidí uprostřed veselícího se davu - sám sebe. Ne, to není zlý sen, pouze se jistému milionáři jménem Drucker podělal plán. Tenhle pracháč si vyrazil s Adamovou tryskoptérovou společností za snowboardingem a jako pilota angažoval samotného Adama. Když se posádka tryskoptéry stane terčem útoku jistého anarchisty, neváhá a do domu Gibsonových posílá vlastnoručně vyrobeného klona v domnění, že byl Adam právě zastřelen. Netuší, že šichtu vzal za Adama jeho přítel Hank, aby mohl Adam v klidu obstarat nějaké nákupy. Po městě tak vedle nic netušícího klona běhá i pravý Adam Gibson a Druckerova společnost RePet se musí postarat o jeho odstranění, pokud nechce, aby protizákonná činnost byla odhalena….

Kdybychom měli Šestý den srovnat s Koncem světa, vyhraje to prvně jmenovaný snímek o prsa průměrně vyvinuté ženy. Podíl na tom ale nemá Arnold jako takový, který se v Šestém dnu z bůhvíjakého důvodu opět snaží o herecké kreace, což je zcela jednoznačně nad jeho síly. Mimika Arnoldova obličeje v psychologicky vypjatějších momentech filmu (proč tu vůbec jsou?) ze všeho nejvíc připomíná komiku amatérského herce, což ovšem Arniemu, zdá se, vůbec nevadí, protože se o grimasy bolesti, utrpení snaží vesele dál: "Pokud si myslíte, že vystačíte jen s postavou svalovce, tak prohrajete. Musíte sledovat trend, měnit se, zdokonalovat se. Musíte se zasloužit o to, aby děj vypadal věrohodně," tvrdí Arnold. Příliš nefunguje ani Arnieho tradiční suchý humor, jeho hlášky se vyjma jediné („Já se možná vrátím“ - v obchodě s klonovaným zvířectvem) pohybují na samé hraně trapnosti („Vytvoř si klon dřív než umřeš, aby sis mohl políbit prdel“). Naštěstí tvůrci obdařily vtipem jinou postavu, bohužel přítomnost panenky Cindy nemá dlouhého trvání, ale i díky ní končí pomyslný duel vtipné vtipy vs.nevtipné vtipy zaslouženou remízou. Lépe vyznívají momenty, v nichž Arnie rozdává údery, střílí, láme vaz, skáče a padá. Akce mu stále jde od ruky, přestože jeho třiapadesátiletou tvář sem tam brázdí hlubší vráska (a 1 řezná rána od břitvy, což je ovšem ve scénáři). Pochválit tvůrce lze za námět (v áčkové kategorii filmů o klonech vypráví zatím jen komedie Jako vejce vejci) a slušný je i scénář s jedním nečekaným momentem, přestože by se mu některé prvky daly vyčíst: např. před závěrečným explozivním finále jsem skoro usnul (promiň, Arnolde), protože se ve filmu víc mluvilo než dělo.

Vedle Arnolda kočíroval režisér Roger Spottiswoode (Jeden svět nestačí) Michaela Rapaporta v roli kamaráda Hanka, Tony Goldwyna coby hlavního záporáka Druckera a také stěží přehlédnutelnou Sarah Wynterovou jako kloní (nebo klonovanou?) zabijákyni, jejíž rukou by určitě chtěl skonat nejeden muž a která vždy po svém novém „narození“ mění barvu vlasů. Co napsat závěrem? Arnold je zpět, ale rozhodně nenadchnul. Vidím škodolibé úsměvy na tvářích těch, kteří jej kdysi hodili do starého železa, a zároveň slyším poslední z posledních věrných jeho fanoušků utěšovat se slovy: on se vrátí.

Lomax