Scary Movie 3

Abych se přiznal, první dva díly Scary Movie mě nějak moc nevzaly. Zatímco jedničku jsem ještě jakžtakž snesl (pár fórů mě tam rozesmálo), tak dvojku už nikoliv, a to proto, že byla předvídatelnější a komerčnější než jakýkoli jiný titul natočený za účelem vydělání dalších peněz. Na Scary Movie 3 jsem se přesto těšil. Ptáte se, proč? No… těch důvodů bylo v mém případě hned několik. Abych byl přesnější, tak tři: David Zucker, režisér, který na filmové plátno přivedl takové perly jako Připoutejte se, prosím či Bláznivou střelu, dále Charlie Sheen, herec, jehož jsem si tolik oblíbil kvůli rolím ve Žhavých výstřelech, a nakonec Leslie Nielsen, sympatický stařík, zapsaný v mé paměti jako policejní detektiv Drebin.

#pic1#

Opravdu, do Scary Movie 3 jsem vkládal velké naděje. Věřil jsem, že se Zucker a spol. odpoutají od zaběhlého stylu "sračky, zvratky a kupa sprostých frází" a natočí plnohodnotnou poctu dnes již klasickým parodiím z let 1980-1993, na nichž se ostatně sami určitou měrou podíleli. Výsledek je ovšem podle mého mínění hodně, ale hodně rozporuplný - sám nevím, jestli bych měl být z nejnovějšího Děsného bijáku nadšen, anebo zklamán.

A tak se zase dostáváme k té nepříjemné a toliko otřepané otázce "PROČ?". K otázce, která se dá x-krát vložit do každého našeho rozhovoru, k otázce, na níž nelze vždy řádně odpovědět. V našem případě lze však onu diagnózu vrtkavého výsledku určit zcela přesně. Zajímá-li vás, čtěte dále.

Předně musím zdůraznit, že mé přání, aby mnou zmínění tvůrci natočili parodii, která by po stránce preferovaného humoru působila tak trošku "retro", bylo splněno zhruba z padesáti, možná z šedesáti procent. A ono se vlastně ani není čemu divit. Filmaři se rozhodli vyjít na soudobého diváka tou nejjednodušší cestou a ve svých laboratořích ukuchtili něco jako žemlovku, akorát s tím rozdílem, že jablka nahradili za Žhavé výstřely a mlíkem zmáčené pečivo za Bulšit. Výsledek, jak už jsem jednou naznačil, chutná dost divně, a film, jehož stopáž se pohybuje okolo sedmdesáti minut, střelhbitě střídá momenty povedené s momenty výrazně slabšími.

#pic2#

Největší slabinou Scary Movie je paradoxně skutečnost, že se snaží oslovit co nejpočetnější skupinu lidí. To, že si na své přijde jak divák mající v oblibě Bláznivé střely, tak i příznivec poněkud vulgárnějších parodií, je sice pěkné, ale že ani jeden z nich nebude řádně ukojen, to už je potěšitelné méně. Místy zřejmá roztříštěnost příběhu je tedy jednoznačným důsledkem komerční snahy tvůrců.

Za další příčinu lze považovat rovněž scénář, který je dílem Craiga Mazina a Pata Profta. Nemohl jsem si pomoci, ale připadlo mi, jako kdyby si tahle dvojice vybrala tři úspěšné filmy (konkrétně Znamení, Kruh a 8 Mile), vypůjčila si z nich ty nejznámější pasáže, mírně je poupravila (tak, aby byli vtipné) a navzájem je poslepovala. To by samozřejmě až tak špatné nebylo - jenomže skutečnost je taková, že samotný film z žádných jiných scén ani nesestává (to málo v podobě Matrixu a Těch druhých ani nepočítám). A proto ti, co všechny tři zmíněné tituly viděli alespoň jednou, nebudou zápletkou příliš zaujati, vícero vtipů odhadnou předem a na některých místech se jich dokonce zmocní nuda. Je škodou, že scénáristé neprojevili větší kreativitu a že se nesnažili vklínit do dané látky něco nového a neokoukaného. Takhle působí dějová linie hodně okatě, neřkuli klišovitě.

Jestliže jsem však ve vás vzbudil dojem, že je třetí Scary Movie parodií, jež postrádá tolik potřebný humor, tak to došlo k omylu. Naopak - příběh je protkán celou řadou více či méně vtipných situací a gagů, načichlých Vůní strachu ze Žhavých výstřelů. To, co ale celý snímek sráží mírně do kolen, je přítomnost zcela zbytečné zápletky parodující úspěšný film o Eminemově vzestupu. Jde o to, že dané sekvence, které nemají v rámci děje výraznějšího opodstatnění a které jsou tam jenom proto, aby celý snímek netrval pouhopouhých pětačtyřicet minut, postrádají cokoliv, co by se dalo označit jako "bránici nebezpečné" (vyjma scény s posledním rozloučením se zesnulou učitelkou). Troufám si tvrdit, že právě zde se jinak povedená parodie minula účinkem.

#pic3#

A úplně poslední výtku bych měl k postavám (a možná že ani ne tak k nim, jako spíše k něčemu, co s nimi souvisí). Rozvržená zápletka totiž nedává přespříliš prostoru Charliemu Sheenovi a Lesliemu Nielsenovi (a tedy dvěma lidem, kteří by měli snímek táhnout kupředu). A to je obrovitá škoda, protože si myslím, že oba patří mezi elitu parodického průmyslu a že jejich schopnosti sebezesměšnění jsou naprosto nezpochybnitelné. Místo toho se příběh soustředí na postavu bílého rappera a na investigativní novinářku, a výše uvedené herce odsouvá nenápadně do povzdálí. A to platí hlavně pro Leslieho Nielsena, dvorního herce bratří Zuckerů, jenž do děje promlouvá až někdy ve třetí třetině filmu.

Přestože jsem tuhle recenzi pojal spíše negativně, musím uznat, že třetí díl má své nesporné klady a že je minimálně dvakrát tak lepší než ten první, notabene druhý. Ale pozor - to v žádném případě neznamená, že bychom měli zapálit ohně, napíchnout na rožně vypasená selátka a začít zpívat vítězoslavné chorály. To ne! Možná jsem přísný, ale zato vím, že David Zucker má na víc.

P.S.: Snad mě o tom přesvědčí v plánovaném čtvrtém díle.