Vietcong

8. dubna, 1960, 11:00
Fort Benning, USA
Výcvikové středisko pro nové rekruty

Dobré ráno dámy! Tááák. V armádě oslovujeme jeden druhého prvním jménem. A moje první jméno je SERŽANT! A kdo jste vy, malí sráči?! Hlaste se!

Těmito slovy vás přivítá váš instruktor do výcvikového tábora, kde bude horší přežít bičování jeho ostrým jazykem, než podstoupit samotný výcvik. A těmito slovy začíná také trénink Vietcongu (VC), jedné z nejlepších taktických 3D akcí, jaké jsem kdy hrál… Ale pěkně po pořádku. Multiplayer demo vyšlo už před nějakým tím pátkem a dočkalo se velmi kladného přijetí mezi hráči. Vypadalo to, že je na obzoru jedna z dalších špičkových českých her, kterých bylo zatím jen poskromnu (ehm, pamatuji si na dvě:). Není ale dobré se na něco příliš těšit - obyčejně se to totiž nevyplácí. To ale v žádném případě neplatí o VC (neplést si s WC – pozn. korektora).

Dobře! Já jsem jeden nešťastný zk*r*y*yn (omlouvám se za ty silná slova, ale bez nich to vážně nejde:), váš výcvikový instruktor. Proč nešťastný!? Protože vy jste ty nejhorší kusy hoven, které kdy vstoupily do tohoto výcvikového tábora! Brzy mě budete nenávidět, to vám slibuju! Já jsem vaše nejhorší noční můra. Budete poslouchat každé mé slovo! Rozuměli jste mi, vy tlusté pytle šrotu?!

Po spuštění hry na vás vybafne pěkné, rychlé, přehledné a hlavně praktické menu (což je v dnešní době tak trochu výjimka) s příjemným hudebním doprovodem. Na výběr máte ze čtyř obtížností - od Easy až po Vietnam - a ty se pak liší nejen vaší výdrží a přesností protivníka, ale také počtem sejvů, které můžete použít. VC je totiž jedna z her, kde nemůžete ukládat libovolně, ale pouze s rozmyslem (to ale neplatí o obtížnosti Easy, na kterou budou hrát jen lidé starší 60-ti let:).

Naštěstí ovšem nejste odkázáni pouze na tento omezený počet uložení (pro každou obtížnost je jiný – na Normal 6x, Hard 5x a Vietnam 4x), ale v určitých momentech se hra automaticky ukládá sama. Teprve na vyšší obtížnosti pocítíte opravdovou úzkost a bezmocný pocit, když se z dálky ozvou výstřely a těsně kolem vás proletí kulka. To už si pak musíte dávat pořádného majzla na všechno, co se hýbe, protože stačí dvě rány a je po vás… Teprve potom se VC stane opravdovým bonbónkem pro nadšence. Ti, kteří dávají přednost zběsilé střelbě a tunám zmordovaných nepřátel, nechť odvrátí svůj zrak jiným směrem. Všichni ostatní, čtěte dále!

Bohužel, tohle je pouze trénink, takže budete vybaveni voskovými patronami. Pokud budete zasaženi, tak nebudete umírat, ale odhodíte zbraň a zvednete ruce nad hlavu! A ten, kdo se bude snažit bojovat dál i poté, co byl zasažen, bude zasažen ještě jednou! MNOU! Rozumíte!?

Po absolvování nepovinného tréninku (opravdu doporučuji si ho zahrát, třeba si při nějaké tvrdé přestřelce na slova vašeho instruktora rádi vzpomenete:) už sedíte jako Steve Hawkins v notoricky známém vrtulníku a směřujete do tábora speciálních jednotek jménem Nui Pek. Po vysazení nesmí chybět pár slov na uvítanou, hlášení u velitele a malá procházka po vašem novém domově. Dostanete svou vlastní zemljanku, kde si budete krátit čas při čekání na akci a hlavně pročítat důležitá hlášení, písemné briefingy na každou misi, svůj vlastní deník, záznamy své jednotky, dokumentace o velmi zajímavých věcech spojených s válkou ve Vietnamu apod. VC se tak stává takovou malou encyklopedií téhle války. Najdou se zde i zajímavůstky typu „Co dělat se zajatci“, „Jak správně udržovat M16“, ale hlavě jsou zde popisy samotných vietnamských jednotek, historie Vietnamu, popisy zbraní a válečné praktiky (kopání rozsáhlých podzemních chodeb, do kterých se mj. podíváte, popis pastí atd.). Pokud budete pečlivě číst všechny tyto dokumenty, budete mít válku ve Vietnamu zmáknutou:). Před každou akcí si taktéž můžete vybrat pistol a jednu velkou zbraň dle svého uvážení (nejste na ní přímo závislí - u nepřátel najdete spoustu jiných), kterou si můžete odzkoušet ihned na střelnici. Pokud jste spokojeni, můžete vyrazit do akce…

A jestli je někdo z vás natolik blbý, že se postřelí, vezmu svou zbraň, zaplatím si za kulku a dokončím dílo!

Design misí patří mezi to nejlepší, co jsem měl zatím možnost v 3D akcích vidět. Každá část je maximálně zábavná a musím se přiznat, že jsem se bavil i u podzemních chodeb, na které si spousta lidí stěžuje. Na tyto „katakomby“ narazíte pouze dvakrát, přičemž poprvé je to naprosto lineární a podruhé už můžete zabloudit (mě se nic takového naštěstí nestalo - stačí si jen dávat pozor). Jízda jeepem, přemístění na člunu nebo let vrtulníkem patří mezi příjemné zpestření. Zbytek misí už tvoří rozsáhlé exteriéry, ve kterých budou probíhat velké, adrenalinem napěchované souboje, ale také drobné potyčky.

Asi v polovině hry dostanete tým, který tvoří několik charakterních osobností - vychloubavý kulometčík, cynický radista, medik („To nic není, budeš O.K.“), pyrotechnik a hlavně stopař, jenž se stará o bezpečný průchod džunglí a dává pozor na pasti a skryté nepřátele. Nejsou to žádní břídilové a jejich pomoc je zatraceně znát. To platí hlavně u větších bitev, kdy část vašeho týmu zaměstnává nepřítele zepředu, kdežto ta druhá se připravuje na atak zezadu. V některých momentech dostanete k dispozici i leteckou podporu - pak jen stačí zadat souřadnice svému radistovi a chvíli si počkat…

Vzájemné krytí v době, kdy jeden přebíjí nebo se snaží přesunout, je tady naprostou samozřejmostí. Proti vám ale nestojí žádné cvičené opičky! Jediný dobře schovaný Vietnamec vám dokáže pěkně znepříjemnit život. Musím uznat, že schopnost krytí zvládají naprosto bezchybně, takže jakmile někoho zmerčíte a on zmerčí vás, snažte se ho oddělat co nejrychleji, jinak zapadne za nejbližší překážku a komplikace je na světě. Jejich muška pak rovněž nepatří k nejhorším, a pokud je takových parchantů víc, máte opravdu problém. Vaši lidé při akci nesmí zahynout, v opačném případě nastává konec. Nemusíte mít ale strach - jak jsem již psal, jsou dobří a stalo se mi jen jednou, že mi někdo zemřel.

Trochu bych si chtěl rýpnout do zpracování džungle samotné. Ta sice vypadá perfektně a velmi členitě, ale je naprosto lineární. Někdo to sice může brát jako plus, ale pokud by se měl člověk řídit pouze podle mapy nebo stopaře, bylo by to mnohem zajímavější a požitek z hraní autentičtější.

Takže jste tady, v armádě, a v armádě jdou věci mou cestou nebo špatnou cestou! Chápete!? Prozradím vám, jak hejbat tím svým podělaným zadkem jako americký voják!

Technické zpracování je také na vysoké úrovni. Grafika sice nepatří k nejoslnivějším, ale také ne k nejhorším. Samotné prostředí je sice velmi členité, nicméně moc textur nepobralo. Oproti tomu modely postav a zbraní nemají chybu (pokud zmáčknete druhé tlačítko myši, můžete zaměřovat přes hledáček, což má za následek větší přesnost). Hudba hraje jen tehdy, pokud je to potřeba, a těžko jí lze něco vytknout. Zvuky odpovídají dnešnímu standardu. Ono na štěkotu zbraní, šumu džungle nebo hláškách toho snad moc zkazit nejde. Líbilo se mi však zaléhání v uších - pokud blízko vás něco bouchne, sluch vám buďto zalehne anebo budete poslouchat nepříjemné pískání (dokonce i při obyčejném výstřelu je patrné ztlumení zvuku). Tenhle efekt se sice dá v nastavení vypnout, ale kdo by to dělal, že:)? HW nároky jsou v normě - s 1GHz, alespoň 256 RAM a GF2MX se dá hra bez problémů hrát.

Bohužel, zatím jsem neměl možnost vyzkoušet si multiplayer, ale podle VELMI kladných ohlasů si troufnu říct, že si na něm dali tvůrci nejspíš záležet (pokud jste hráli ono MP demo, jistě se mnou budete souhlasit). Snad jedinou vážnou výtku, kterou bych měl, se týká délky hry. Samotný VC totiž sfouknete tak za tři, i když dlouhé a příjemné, odpoledne. Aby vám tvůrci hrací dobu ještě více prodloužili, máte k dispozici tzv. Quick Fight (8 map, které se vám postupem kampaně otvírají), kde si nastavíte počet nepřátel, vyberete zbraň a stranu, za níž budete bojovat. Nemyslím si ale, že je to příliš zábavné - multiplayer vám té zábavy zprostředkuje určitě více.

VC je však hra, kterou byste neměli minout. Líbí se mi víc než Medal of Honor a na mém pomyslném žebříčku akčních her je opravdu hodně vysoko. Co nevidět by se měla v obchodech objevit i kompletně česká verze, a až se tak stane, rozhodně neváhejte! Zážitek to bude sice krátký, ale o to intenzivnější.