Battlefield 1942

Hra se odehrává v rozmezí tří let, a to od roku 1942 až do roku 1945, kdy probíhala Druhá světová válka. Nebudu nikoho napínat - v případě Battlefield 1942 se jedná o velice akční hru, která mi doslova vyrazila dech. Úžasná grafika, skvělé prostředí, reálně navržené mise, hodně druhù zbraní a vozidel a hlavně skvělá atmosféra...

Na výběr máte ve hře ze dvou stran. Buïto se připojíte ke spojencùm (Rusové, Američané a Angličané), anebo upřednostníte fašisty (Němci, Italové a Japonci). Mise jsou navržené podle skutečných bitevních polí, ale jsou značně zjednodušené, aby se daly akčněji hrát. Tím chci naznačit, že prostředí bojù není nijak rozsáhlé a nenarazíte zde na stovky vojákù, kteří střílí po nepříteli. Nevím přesně, kolik jich tady mùže být, ale předpokládám, že asi tak šestnáct na každé straně.

Po dvojkliku na ikonu vás přivítá intro, které se snaží navodit atmosféru války ve vaší svatyni. Menu je přehledné a intuitivní. Po nastavení grafiky a zvuku už jen stačí zvolit stranu a hurá do boje! Já jsem hrál za spojence, protože mám k Němcùm vybudovaný určitý citový vztah. Opomenout nesmím ani obtížnosti, které jsou hned čtyři: easy, medium, hard a impossible (fakt nejde vyhrát). Ještě podrobněji si mùžete navolit inteligenci protivníkù, počet lístkù (životù vašich vojákù), a další libùstky. Mise jdou hrát jen postupně za sebou a nelze se k nim časem vracet.

Ihned po deportaci na místo jste zavaleni salvou kulek. Vaši kolegové se snaží odprásknout každého, kdo se přiblíží k vašim bodùm, a zároveò obsadit jejich málo hlídané stanoviště, kde by se dal ukořistit nějaký dopravní prostředek (tank nebo dokonce i letadlo). Náboje se dají doplnit na všech stanovištích a vozidla jen na některých. Platí však, že ten, kdo má více stanovišť, má i větší šanci na vítězství. Vojáci i prostředí jsou krásně vymodelovány a vše pùsobí velmi realisticky. Po zasažení nepřítele nebo i vlastního vojáka zùstane po dotyčném batoh s vybavením, které si mùžete vzít. Takže jestli nutně potřebujete zničit tank a poblíž není žádný kolega s bazookou, stačí zabít nejbližšího nepřátelského vojáka, přivlastnit si jeho výbavu a po dokončení práce si vzít nazpět tu svou. Jak prosté a originální.

Ve hře se nachází poměrně hodně vozidel a váš svěřenec dokáže všechny ovládat, což je velice zajímavé, ale ne nemožné v této návykové pařbě. Do tanku si mùžete vlézt a zaujmout pozici řidiče, hlavního střelce nebo kulometčíka ve věži. Dosti problémové bývá někdy samotné nastupování do prostředku v pozici, kterou byste rádi (mnohdy jsem nemohl nastoupit jako řidič, ale pořád jako kulometčík). Kromě pozemních dopravních jednotek autoři nezapomněli ani na ty námořní. Na lodi tak mùžete obstřelovat nepřátelské území děly nebo připlout blíže a ničit letadla z protiletadlových věží.

Když už jsem u těch letadel, výrobci asi mylně vynechali všechny "budíky" na desce, a proto je velký problém letoun ovládat. Nevíte, jak jste vysoko, kde je horizont, nedá se mířit a celé je to nehorázně těžké. S bombami je to však nejtěžší a alespoò pro přibližné zaměření se vyplatí vypnout kokpit nebo aktivovat zadní kameru. Kdežto fyzikální model je vcelku realistický. Vozidla se řídí mnohem lépe a míření je jednoduché. Na druhou stranu jste zase viditelní a vojáci se na vás hodně zaměřují. Každý pěšák má ve vlastní výbavě granáty, které používá ve vaší blízkosti, když nemùžete dostatečně sklonit hlaveò a zabít jej. Každé vozidlo má určitou životnost, a proto buïte obezřetní - stačí jeden zásah raketou a prostředek je skoro na trosku.

Při výbuchu tanku vojáci létají na všechny strany a roztomile kopou nožičkama (jakoby chtěli letět). No nic - smrt je pro každého těžká. Když vás zabijí, objeví se mapa a vy si vyberete jedno stanoviště, kde se provede výsadek. Potom jen čekáte, až uplyne určitý čas, a vy se narodíte. Všechny zničená vozidla se rovněž za určitý čas objeví na svých místech, kde si je mùžete opět vyzvednout.

Mapy jsou asi středně velké, ale na hratelnost to má pramalý vliv. Komu by se chtělo jít přes celou mapu k nepříteli, když ví, že za chvíli umře a bude muset jít znovu? Asi nikdo z nás. A tomu právě pomáhají už zmíněná stanoviště (respawn body). Musíte jich zabrat co nejvíce, abyste se mohli narodit co nejblíže k nepříteli a potom jej "oddělat". Toho využívají i vaši spolubojovníci, a tak na to nebudete sami. Mùžete si také zavolat posily pomocí příkazù (tanky, letadla a další oddíly vojákù). Hra končí, když vaše vojsko zabije určitý počet nepřátel a obráceně.

Je to skvělá hra, ale jako každá jiná má nějaké "masařky". Nemùžete třeba zničit žádnou budovu nebo tankem přejet mladé stromky, což by v reálu určitě šlo (tohoto problému se nevyvaroval ani Flashpoint). Je to dost divné, ale co se dá dělat. Ač se to zdá nemožné, vaši vojáci nejdou ani "převálcovat" tankem. Mùj obrněný transportér je tlačil před sebou tak dlouho, dokud jsem nezatočil nebo voják neuhnul. Ale u nepřátelských to už šlo. Anebo při vyšší obtížnosti jsou vojáci naopak pekelně přesní a dokážou dokonce předvídat váš pohyb (pochopíte až při hraní). Ale to jsou jen malé věci. Snad propříště by se mohli tvùrci této hry trochu více zamyslet.

Nemùžu jinak a Battlefield 1942 doporučuji každému, kdo má v oblibě válečné hry. Je to opravdu pecka!!!

#aut#