Star Wars: Rogue Squadron 3D

V poslední době jsme mámeni silným, záludným a velmi dobře načasovaným útokem. Nestačíme se bránit, a tak se jen necháváme unášet imaginárním světem Hvězdných válek. Star Wars nás obklopují, cítíme jejich přítomnost odevšad. Plakáty upozorňují na jejich nový díl (Epizoda II: Klony útočí), televize zprostředkovávají naopak díly starší. Díky jim si mohou pamětníci zavzpomínat na časy, kdy žasli v kině nad velice kvalitními efekty, které si však zaslouží pochvalu i dnes. Díky jim si SW našli mnohé nové příznivce i odpůrce. Díky jim se svět Hvězdných válek vrátil ZPÌT. Příběh je v 5 celovečerních filmech celkem složitě propleten, je tedy zbytečné opakovat to, co jste mohli shlédnout v televizi či v kině. Ani se o to nebudu pokoušet, stejně bych to asi někde zvoral, budu se však snažit nastínit souvislost filmů s dnes již poněkud starší hrou Rogue Squadron. RS je elitní jednotkou vesmírných stíhačů, specializovaných na ty nejnáročnější úkoly. Byla vytvořena Lukem Skywalkerem a Wedgem Antillesem po bitvě na Yavinu. Na plátnech kin jsme je mohli spatřit ve druhém dílu The empire strikes back, kdy se marně snažili v bitvě na Hothu (na začátku filmu) zabránit v postupu imperiálních AT-AT. Mnoho pilotů v tomto zoufalém boji zahynulo, a tak, po dalším boji u Endoru, se Luke vzdal velící funkce, kterou převzal Wedge Antilles. Jediná osoba, která v eskadře zůstala po celou dobu jejího trvání. Příběhy Rogue Squadron vznikly pod perem Michaela A. Stackpola, který vytvářel dějovou linii pro comics zabývající se touto tématikou (zhruba 40 dílů).

Hra Rogue Squadron tedy čerpala převážně z popularity comicsu, své fanoušky si však získala i na svou dobu slušnou grafikou a výbornou hratelností. Každý se tedy může vtělit do Luka Skywalkera v jeho rozhodujících bitvách. Každý může srazit Impérium do kolem. Každý si může zalétat ve světě Star Wars.

Something about playing
Vše začíná přirozeně výběrem postavy. Jsou tu k dispozici skutečné osoby ze světa by George Lucas, osobnosti jako např. již zmiňovaný Wedge Antlilles, Jabba The Hut nebo Obi-Wan Kenobi (vím, ti dva moc nelétali, prostě tam jsou…) tedy nesmí chybět. Jestliže si však z těchto jmen nevyberete, nic vám nebrání si do kolonky Pilot napsat třeba Amélie z Montmartru či Franta Hustoles z Velkého Poříčí. Poté se již můžete vrhnout do světa, který před vámi otvírá netušené možnosti… Jste okamžitě naveleni do 1.mise. Je celkově zahřívací, proto s ní nebudete mít moc práce. Ti méně zkušení se naučí jednoduché ovládání (na klávesnici, popř.gamepadu) a ti více si zase mohou dát kafíčko, pustit horské sluníčko a opalovat si tělíčko… Jestliže tedy čekáte letecký simulátor podobný F - 12kám, dopadnete asi jako já, když jsem čekal na jednu krásnou slečnu, s kterou mi měl kamarád domluvit rande (načekal jsem se dost, navíc vůbec nepřišla…). Strojům v RS totiž stačí povely dolů, nahoru, doleva, doprava, zrychlit či zpomalit, vystřelit a to je (zhruba) vše. Můžete si tedy být jisti, že s tím mít problémy nebudete. Zde jde totiž výhradně a jen o zábavu. Se svým strojem jste se už naučili, čeká vás tedy 16 menších i větších, lehčích i tužších misí, které máte za úkol úspěšně splnit. Za dokončení každé z nich dostanete medaili, jejíž hodnota se určuje podle počtu zachráněných životů, přesnosti střel či zabitých nepřátel. To jsem se však dostal aaaaaaaž někam na konec, vezmeme to tedy pěkně popořadě.

Something about playing from another side of view
Základní složkou každé počítačové gejmky je hratelnost. Ta se zde zdá být v mírném nadprůměru. Je pravda, že by se o tom dalo diskutovat. Strašně totiž záleží na misi, kterou právě hrajete. Ve hře se objevují ničím nezajímavé, spíše nudné úkoly, v kterých vám stačí něčím někam doletět, něco někde zničit či někoho někde zachránit. Takové autorské výtvory, zvláště jejich zpracování, shazují laťku hratelnosti někam do pekelně hlubokých prostorů. V druhém případě se však můžete těšit na výborná kola se zajímavým dějem, mnoha videosekvencemi a rozhovory plnými emocí. Takže výsledkem je celkem dobrá hratelná hra s kolísavou zábavností. A přeberte si to jak chcete…:) Graphic art

Grafikou hra neoslňuje, ale zároveň neuráží, takže je ideální pro průměrné počítače (jako je např. ten můj). Musíme však brát v úvahu, že RS je hrou mající už nějakou tu ručičku v tachometru přetočenou, není se tedy čemu divit.

Zpracování krajiny je celkem slušné, i když více detailů by jistě neuškodilo. Stejně tak tomu je i u měst, osad a metropolí. Je sice pěkné, že ze země vyrůstají velké černé kvádry, ale kdo v tom má poznat mrakodrapy? Až příliš jsem si ve chvílích, kdy jsem poprvé spatřil tyto "bedny", uvědomoval, jak nápadně a nepřirozeně to působí. S městy vyvstává na povrch další problém. Takové městečko má být velké, musí mít hafo baráčků, skrytých uliček, nebo zajímavých pozoruhodností. A zde? 9 - 12 rádoby budov ční vprostřed pouště. Neměl jsem z toho dobrý pocit… Na druhou stranu si však autoři pohráli se zpracováním všeho, co chodí, létá či plave. Øadovými vojáky počínaje a hrůzu budícími AT-AT konče. Graficky se přátelé a nepřátelé velice povedli a jsem rád, že můžu na vlastní kůži soupeřit např. s TIE fightery a ostatními jim podobnými…

What about sounds?
V Artiqube (zdravím Gumicka ;)) jsem se o zvucích zmiňoval jako o jedné z nejdůležitějších věcí v každé hře. A ani v Bazooce neměním názor. Myslím, že pořádná hudba, která navodí správnou atmosféru s vynikajícími zvuky hlasů, výstřelů či čehokoliv jiného, se cení nad zlato. Vždy, když o tomto mluvím, dávám za příklad Unreala, který audio nijak nepodcenil, což se mu jistě vyplatilo. Jak tomu je tedy tady?

Hudba se zdá být jasná. Je to hra Star Wars, z čeho jiného si tedy vzít skladby či znělky? Samozřejmě z již zmíněných filmů. A stejně tomu tak je i se zvuky. Takové to "prsk, prsk, aaaaaaaaarrrrrggggggghhhhhh, chachááááá" tam jistě uslyšíte. Podívejte se tedy ještě jednou na jakýkoliv film a budete mít jasno…

Iron creatures
Předposlední kapitola pojednává o strojích, vznášedlech a podobných "železných stvořeních". Myslím si, že zde je to to nejlepší, co mohli autoři "provést".

Vaše strana, strana vzbouřenců, má u sebe 5 druhů letadel. X-wing, A-wing, Y-wing, Incom T-47 Airspeeder a V-wing Airspeeder. Každý stroj má samozřejmě své vlastní specifické vlastnosti a každý se hodí na jiný typ mise. Je jasné, že pokud budete muset něco rozbombardovat, nevezmete si stíhač a naopak. Aby se vám nemohlo přihodit takové faux-pas, autoři zvolili cestu nejmenšího odporu. Tzn. že máte na každou misi již předem vybraný stroj, se kterým budete létat. Bohužel… Impérium má na druhou stranu velmi široké řady nejrůznějších letadel, letadýlek, stormtrooperů, menších či větších "tanků" apod. Vy to tedy nebudete mít vůbec lehké, abyste je všechny vyprovodili z povrchu zemského. Všechny je však s trochou snahy můžete sestřelit, až na AT-AT. To je kapitola sama pro sebe. Strašlivou zbraní byli "Aťáci " již ve filmech a ani zde na nich žádná růžová zahrada neroste. Dlouho jsem si lámal hlavu, jak by se dali zničit a dlouho jsem na to nemohl přijít. Až jsem si jednou vzpomněl, jak tomu bylo ve filmu. Zkusil jsem to také a ono… … byla noc a měsíc prosvěcoval mraky. Letěl jsem k němu blíže, uhnul před smrtícími výstřely a již jsem byl u jeho nohou. Ještě, ještě kousek… teď, vlečný kabel vypuštěn a zachycen. Kamarádi mně kryli záda a já mezitím obtáčel jeho ocelové haxny znova a znova. Až najednou… … to vyšlo!!! Spadl přímo na hubu a já mohl postoupit do další mise…:)

The end
Rogue Squadron je celkem dobrá hra, kterou si nemohou fanoušci Hvězdných válek nechat ujít. Neříkám však, že nemůže zaujmout i nás, ostatní "normální" lidi! Za zkoušku rozhodně stojí.

#aut#