Cheamical Brothers: Come with us

Chems se po téměř třech letech vracejí s novým albem.

Je to podivné, ale pravděpodobně nejočekávanější elektronická deska tohoto roku vyšla už na začátku roku 2002, konkrétně 28.ledna. To však neznamená, že by byla špatná.

Chemická historie čítá (včetně Come With Us) celkem 4 alba. Před tím prvním se přejmenovali z Dust Brothers (říkali si tak podle stejnojmenné kapely) na Chemical Brothers. Jejich debutový počin Exit Planet Dust (1995) byl výtečnou směsí lámaných beatů a raveu, a tak se čekalo na jeho nástupce. Tím se stal po asi 2 letech Dig Your Own Hole, který nezklamal a možná překonal předchozí desku. Surrender (1999) znamenalo odklon od dosavadního stylu i beaty byly narovnány, a tak byla velká část dosavadních příznivců zklamána. Toto album přineslo Chems ještě mnohem větší popularitu, a to také proto, že bylo komerčnější, než obě předchozí desky. Čekání na dnes recenzovanou Come With Us bylo pro spoustu lidí bolestivé, ale nakonec jsme se všichni dočkali. Deska byla předznamenána singlem It Began in Afrika a později Star Guitar.

Od Come With Us nečekejte nic originálního. Znovu čekejte spoustu nejrůznějších samplů, basových linek a rovných, ale i zlomených beatů. Deska je to docela taneční a věřím, že některé tracky budou na parketě dokonale fungovat (nebo už fungují). Je to ale i poslechové album, takže se nemusíte obávat, že když si ji pustíte doma, tak ji budete muset nudou za chvíli vypnout, protože neuslyšíte nic jiného než „duc-duc.“ Spíše naopak. „Come With Us“ začíná stejnojmenným, jakoby z nějakého filmu vystřiženým kouskem s dramatickými smyčci a pomalejší, jakoby živě nahranou rytmikou. Po titulní skladbě přicházejí tři kousky, které veřejnost znala ještě před vydáním desky. „It Began in Afrika“ je postavena na hypnotickém rytmu podbarveném spoustou perkusí a bubínků a především pak na stále se opakujícím samplu hlasu, který tu omílá již hodně starou pravdu- „It Began in Afrika-ka-ka-ka-ka.“

Další skladbu, „Galaxy Bounce“ jste již mohli slyšet na povedeném soundtracku k nepovedenému filmu Tomb Raider (povedená v něm byla snad jenom Angelina:-))). Pomalejší, mírně breakbeatový rytmus, funky slapová basa a nějaké ty hlasové samply. Aktuální singl „Star Guitar“ už je o něčem jiném. Jedná se o melodickou a veselou skladbu, která připomíná francouzský house. Podle mě nejlepší skladbou na desce je ale „Hoops,“ což je svižný a nápaditý (elektro) breakbeat s vybrnkávanou kytarou a spoustou samplů, z nichž třeba jeden připomíná psí štěkot:-)). V „My Elastic Eye“jsou klidné i divoké pasáže a celkově je tato skladba tak trošku zmatek, i když povedený. Kdyby tuto desku dostali náhodou do ruky nějací „folkáči,“ možná by se jim zalíbila pomalá „The State We’re In“ s hostující Beth Orton, tedy pokud by snesli jistou dávku elektroniky v této (odvážím se napsat) písničce.

Podobní lidé by ale desku hned poté vypnuli, protože poté tomto klidném ploužáčku se na vás vyvalí rozjetá houseovka Denmark, která je jednou z nejpovedenějších skladeb na albu. Dusavý rytmus doprovází skvělá basa a další (většinou latino) zvuky. Poté, co někdy v druhé polovině skladby zazní něco jako minimalistické sólo metalové kytary tak čekáte byste očekávali od Chems na úplný konec tracku snad všechno. Ale rozhodně ne vřeštivé jazzové trumpety. Pioneer Skies je další podivnost plná nejrůznějších zvuků a celé nám to zakončí opus The Test, který je jakýmsi elektronickým rockem. Na desce tedy opět nechybí rockový host, po Noelovi Gallagherovi se postaral o rockovější sound Richard Ashcroft z bývalých The Verve a spolupráce se povedla na jedničku. Téměř osmiminutová skladba zní perfektně a možná by ji mohli hrát i samotní Verve.

Chemici odvedli svojí standardní práci, ale to je trochu málo, čekalo se více. I tak je to dobrá deska, která bude jistě úspěšná, stejně jako singly z ní. Doufejme ale, že příští album Chems bude trošku inovativnější a originálnější.