New Order: Get Ready

Další studiová deska legendárních čtyřicátníků po dlouhých 8 letech

Nicméně nebylo by od věci si zopakovat důležitá data kariéry legendární kapely. Ta vznikla z jiné kultovní kapely, Joy Division kvůli sebevraždě jejich frontmana Iana Curtise 18.května 1980 (zní to trošku divně, já vím). Z původního kvarteta tedy zbyli tři hudebníci a společně s klávesistkou Gilian Gilbert a začali vystupovat pod jménem New Order. Zpěvu se musel ujmout kytarista Bernard Sumner a celá kapela vesměs pokračovala ve šlépějích JD a hrála rock se vcelku velkým podílem kláves, postavený na kombinaci živého a automatického bubeníka a melodické hře baskytaristy Petera Hooka. NO vydávali úspěšná alba (např. Movement a Low-life) a singly (za všechny musím jmenovat Blue Monday), avšak v roce 1990 se rozpadli a věnovali se svým postranním projektům. V roce 1993 se znovu dali dohromady a vydali další desku. Přes velký úspěch Republic se ale po vydání Best of v roce 1994 skupina znovu začala více věnovat svým vedlejším projektům (Monaco, Electronic, ad.). Po delší pauze se ale New Order rozhodli vydat další regulérní desku- Get Ready.

Ta je, snad už to můžu prozradit, na velmi vysoké úrovni. Desítka skladeb přinesla trošku rockovější sound, ale jinak jsou to pořád ti staří (a dobří) New Order. Úvodní singl „Crystal“ jsem na Vivě 2 (mimochodem jedna z mála televizních čistě hudebních kanálů na kterých se dá delší dobu dívat, bez újmy na zdraví a na sluchu:-)) zaregistroval už někdy v červenci a vcelku příjemně mně překvapil. Nejdelší (7 minut) a nejhybnější věc alba s tradičním kytarovým riffem a tanečním rytmem se opravdu povedla, přestože byste zde těžko hledali nějaký refrén. Singlová úprava je oproti původní verzi osekaná především o kratší basové sólo a pomalý začátek, avšak nemyslete si, že „Crystal“ budou hrát jiná než kvalitní a nekomerční rádia. Přeskočíme-li druhou „60 mph“ (další možný kandidát na singl) máme tu skladbu „Turn my way“ a tím pádem se dostáváme k hostům na albu. Ti jsou totiž skutečně velmi exkluzivní. Ve jmenované písni „Turn my way“ hostuje Billy Corgan z bývalých Smashing Pumpkins, který zde přispívá svým charakteristickým hlasem k jednomu z nejlepších momentů celého Get Ready. Dalším hostem je tu Bobby Gillespie z geniálních Primal Scream ve vynikající „Rock the shack“ , která možná trošku připomíná Primals z jejich desky Give out but don’t give up. Za zmínku stojí třeba pro New Order netypická „Primitive notion“ nebo zasněná „Someone like you“ , ale jak říkám skvělých momentů je tu mnoho, slabých kousků minimum.

Get Ready je celkově povedenou ukázkou mladým kapelám, jak dělat dobrou hudbu. A tak to má být.