Fallout Tactics

Sláva Falloutu je zřejmě nevyčerpatelná... Nechť vás provází síla!!!

Fallout zřejmě není třeba představovat. Jméno si udělal před několika málo lety, kdy mu v době jeho uvedení na trh udělil nejeden počítačový magazín vysoké bodové ohodnocení, a ještě dnes vedou kdejací pařani na téma Falloutu sáhodlouhé debaty. Sláva a návyková hratelnost této hry je (jak se alespoň zdá) nevyčerpatelná. Rozhodně však nehodlám plýtvat drahocenným papírem a věnovat následující řádky podrobné struktuře týkající se celé historie Falloutu. Pevně totiž věřím, že většina čtenářů, která zabrousila zrakem na tuto recenzi, má jakés-takés zkušenosti s dohráním obou předchozích dílů - už kvůli milé vstřícnosti Leveláků, kteří nám celý zážitek zprostředkovali prostřednictvím své CD přílohy a navíc umocnili náročným překladem do rodného jazyka. Tento článek je tedy převážně určen pro ty čtenáře, kteří se v minulosti s hrou simulující postapokalyptickou vizi budoucnosti již setkali.

Ostatní hráči by naopak měli upnout svůj zrak jiným směrem, poněvadž by neměli při hraní Falloutu: Tactics vůbec zdání, o co ve hře samotné vůbec jde. Učiňme tedy konec tomuto nezvyklému úvodu a okoštujme hru z pohledu věčně nespokojeného kritika. V prvé řadě vás možná zaskočím sdělením, že zde pominu jakékoli zmínky o příběhu, který bývá obvykle nedílnou součástí mnohých nových her. Ač se to totiž nezdá, Fallout: Tactics je narozdíl od svých starších bratříčků hrou zcela novou, která nijak nerozvíjí příběh z dílů předešlých. Z určitého pohledu, značně rozmazaného, se dá i konstatovat, že nejnovější Fallout zápletku ani nenaskýtá. Po spuštění hry se tedy ocitáte ve známém menu, a po navolení příslušných možností týkajících se kvality grafického zobrazení, zvuku, obtížnosti apod. se dostáváte do obrazovky, kde si můžete coby hráč vybrat z několika charaktérů, ze něž můžete Fallout dohrát.

Pokud se však ani s jednou blíže navolenou postavou neztotožníte, můžete si svůj idol nadefinovat sami za účasti již známých kolonek. Falloutu znalí hráči jistě uznají, že v případě této hry se nejedná o nic nového, ba převratného. Po dokončení výběru svého hrdiny jste bez jakýchkolich serepetiček uvrženi do "pilotní" mise. Stáváte se členem elitního komanda vyspělé organizace, která se honosí názvem "Bratrstvo oceli", a pod vaším velením se ocitá ještě několik dalších rekrutů. Pro úspěšné dokončení každé mise je podstatné, abyste pečlivě plnili všechny příkazy, jež vám zadává sám velící důstojník Bratrstva oceli. Zadáváné úkoly nabývají s přibývajícím časem na obtížnosti, stejně jako vedlejší questy, které nejsou nijak podstatné pro úspěšné dohrání Falloutu, nicméně důležité pro rozšíření vašich schopností. Jak jste tedy jistě pochopili z předešlé věty, i ve Falloutu: Tactics si můžete během hraní hry postupně vylepšovat vlastnosti svého hrdiny, jeho schopnosti či perky.

Vše je navíc podmaněno i inovativním vylepšením, které jsme tolik postrádali již v druhém pokračování Falloutu. Po dosažení každého levelu, ke kterému je třeba splnit většinu úkolů, můžete tytéž vlastnosti upravit i jednotlivým členům svého elitního komanda. Ač se může zdáti, že tento nápad jen celou situaci komplikuje, pravda je zdaleka jiná. Pozornější hráči brzy prokouknou kouzlo této možnosti a záhy si udělají předběžný obrázek o kvalitách svého týmu (následná realizace je pak už jenom na vás a vaší představivosti). V tomto ohledu naskýtá Fallout: Tactics nepřeberné množství řešení, díky nichž neztrácí hra na lákavosti. Dalším vylepšením, ač malinkým, je i možnost umožňující přepínaní mezi boji tahovými a realtimovými. Při bojích realtimových dostává hra nový rozměr, nechybí ji napětí a spád, avšak při šarvátkách v druhé půli je téměř nemožné dotáhnout jakýkoli souboj do vítězného konce.

Naproti tomu - boje tahové není třeba dlouze představovat, poněvadž tvořili už nedílnou součást obou předchozích dílů. Na rozmanitosti nabyly i jednotlivé doplňky - či-li brnění, zbraně, munice, potraviny i léčivé ingredience, které jsme byli zvyklí nacházet v nejrůznějších knihovnách, peřiňácích či vázách. Princip hry zůstal však i protentokrát nepozměněn. Celá situace je navíc ztížena faktem, že Bratrstvo oceli neopatřuje své vojáky potřebnými věcmi, které jsou důležité pro správný chod mise. Proto všem pařanům doporučuji, aby prozkoumali sebehůře vyhlížející skříňku, protože jednotlivé doplňky jsou ve Falloutu: Tactics velice těžko k sehnání, navíc za vysoké sumy peněz. Tíživá situace vás nejednou donutí, abyste si vysněnou věc opatřili poněkud netradičním způsobem, tj. krádeží (někdy i za cenu lidského života).

Výrazných změn nedoznali ani vaši nepřátelé, kteří jsou víceméně totožní s těmi, kteří nás draze připravovali o čas při hraní prvního a druhého Falloutu (škorpióni, nájezdníci, mutanti...). Co se týče grafického zpracování - je nutno podotknout, že až na nepatrné změny zůstalo při starém. Vše je však mnohem detailnější, uhlazenější a vůbec hezčí při porovnání s díly předchozími. Hru tedy opět sledujete ze známého izometrického pohledu a celý děj je tradičně situován do špínou a toxickým odpadem zachvácené severní části Ameriky. Každá mise je samozřejmě doprovázena dostatečně napínavou hudbou, která vám sice nijak neutkví v paměti, avšak dostatečně zpříjemní celkový zážitek z hraní. Podle daných vylepšení se tudíž dá usoudit, že je Fallout: Tactics velice slušnou strategií. Narozdíl od dílů předešlých nabízí dva naprosto rozdílné konce, mnoho vylepšení a hlavně kvalitní souboje podpořené o celou řadu taktických manevrů. Jak jsem ovšem již jednou napsal - princip hry zůstal nezměněn. Co z toho plyne pro samotné hráče? Ti, co mají Fallouta projetého skrz na skrz, by neměli ani vteřinu váhat a ihned vyrazit do nejbližšího PC obchodu. Ostatní hráči, kteří mají s vodními čipy a přístroji G.E.C.K. minimální zkušenosti, by naopak měli vyčkat času jako husa kvasu. Avšak ani u těchto hráčů nemohu zaručit neúspěch hry. V každém případě byste ji měli zkusit - hra to není vůbec špatná...