Životní zkouška

Proof of life, jak zní originální název snímku, lze skutečně přeložit jako „životní zkouška“, ovšem tento výraz se v anglicky mluvících zemích rovněž užívá ve smyslu „důkazu života“, lépe řečeno důkazu toho, že je např. oběť únosu a předmět výkupného stále ještě naživu - únosci tak nechají zadržovaného promluvit s příbuznými do telefonu nebo jej vyfotí s čerstvými novinami v ruce. Na hlavní hrdiny stejnojmenného filmu ovšem čeká obojí, tváří v tvář čelí těžké životní situaci, která vyplývá právě z únosu a následného finančního požadavku vykoupení.

Peter Bowman jezdí po světě a realizuje stavby veřejně prospěšných projektů. Nyní se svou manželkou Alicí zakotvil ve fiktivním jihoamerickém státě Tecala, kde má za úkol postavit vodní přehradu. Právě v momentě, kdy se jeho zaměstnavatel ocitne ve finanční tísni, je Peter unesen místními revolucionářskými partyzány. Někdejší odpůrci režimu se během let uchýlili do divočiny, kde začali pěstovat koku a odkud podnikají výpady s cílem získat výnosy z únosů nejenom vlivných osob. Unášejí každého, kdo je v zemi cizincem a poté vedou dlouhá jednání o jeho propuštění za bohatý bakšiš.Také Petera odvlečou vysoko do hor a požadují výkupné, jehož hodnota je samozřejmě přímo úměrná nadmořské výšce, v níž je Peter držen. Naštěstí se Alice dočká pomoci ze strany pojišťovny, která pro podobné situace disponuje schopnými lidmi. Jedním takovým ostříleným vyjednavačem je Terry Thorne, který se právě vrátil z nebezpečné mise v Čečensku. Jeho úkol spočívá v jediném - srazit cenu co nejníže. Alice zjišťuje, že Terry je skutečně jediný člověk, který ji může vrátit manžela. Postupně však v Terrym poznává také pořádně přitažlivého chlapíka….

Kámen úrazu snímku Životní zkouška tkví ve špatném scénáři. Jestliže autoři předkládají divákovi thriller, musí z plátna čišet nebo alespoň být cítit napětí. V případě Životní zkoušky si mohou i ti, kteří právě netrpí rýmou, být jisti, že neucítí zhola nic.Těžkopádně vykonstruované zápletky vyplňují až příliš popisný děj, který se v drtivé míře soustředí na Thornovo vyjednávání s únosci a jeho víceméně úspěšnou snahu o srážení výšky výkupného. Jedinou nosnou zápletkou snad mohla být situace, kdy není jasné, zda je Peter ještě naživu. Tvůrci však až příliš brzy dávají najevo rozřešení. Tok dlouhých dialogů je orámován pouhými dvěma akcemi, úvodní v Čečensku, která seznamuje diváka s Thornem samotným i jeho bondovskou odvahou, a závěrečnou, jež kromě Thornovy bondovské odvahy přináší i pro diváka vysvobozující rozuzlení. Citové vzplanutí (příliš silné slovo) mezi Thornem a Alicí, vycházející z teorie, že společné prožívání krizových momentů sbližuje, se odehrává v rovině pohledů do očí delších než obvykle, letmých doteků a vzájemné souhry v nečekaných situacích. Žádné noci plné vášně, zpocených a vzdychajících těl se nekonají. Vůbec se zdá, že při psaní jejich vzájemného vztahu se tvůrci hodně inspirovali vztahem Roberta Redforda a Leny Olinové ve snímku Havana (1990). V obou případech hlavní hrdina zachraňuje život muži, jehož ženu miluje. Jediný rozdíl lze snad spatřovat ve skutečnosti, že Thorne je na rozdíl od Redfordova hrdiny profesionálem v této branži.

Režisér Taylor Hackford pracoval skutečně s hvězdným hereckým obsazením. Russell Crowe, novopečený držitel Oscara za roli Gladiátora, si opět střihnul roli drsného hrdiny bez bázně a hany, je ovšem třeba zdůraznit, že Terry Thorne v jeho podání je postavou nevýraznou. O moc lépe tentokrát nevyznívá ani výkon Meg Ryanové, šarmantní herečky s tváří roztomilé dívenky. Zřejmě si oba herci nechávali podstatnou část energie na společné chvíle mezi natáčením. Pokud jste o tom ještě neslyšeli, právě milostný poměr Meg s Russellem datující se do doby vzniku Životní zkoušky definitivně ukončil mnohaleté manželství Ryanové s Dennisem Quaidem.

Jestli Vám něco z tohoto filmu utkví možná kromě výše uvedené informace déle v paměti, pak to budou pouze překrásné přírodní scenérie Jižní Ameriky (točilo se v Ekvádoru) snímané polským kameramanem Slawomirem Idziakem. Snad jen kvůli nim Vám doporučuji, abyste shlédli závěrečné titulky až do konce.

Pánové, pokud náhodou zjistíte, že vaše kamarádky, přítelkyně, milenky nebo manželky touží po návštěvě tohohle filmu, netruchlete, nepropadejte depresím, běžte a kupte lístek i pro sebe, díky Melovi se nudit nebudete a věřte tomu, že po závěrečných titulcích zaslechnete z vedlejšího sedadla spokojené vrnění. Co víc si přát?