Final Fantasy: Esence života

aneb jak si počítačový průmysl pomalu, ale jistě podmaňuje ten filmový…

Herní série Final Fantasy je v počítačovém světě stejně věhlasná a kultovní jako ve filmovém průmyslu trojlístek Hvězdných válek (Episodu I mezi pravé Star Wars nezařazuji – je to jen chabý komerční odvar těžící z úspěchu původních Hvězdných válek). První díl této nekonečné ságy vyšel již v roce 1987 a tehdy se o něj postarala vývojářská firma s názvem Square, která se v následujících letech zasloužila i o dalších osm pokračování. Ty byly vypracovány na četné žádosti hráčského publika, početně hojného. Těžko mohu odhadnout, co je hlavní příčinou onoho zbožného stavu, do nějž se hráči dostávají bezprostředně při spuštění hry samotné a jehož blahé účinky končí někdy okolo páté hodiny ranní, po několika hodinách neustálé pařby (pro neškolené hráče bych rád osvětlil pojem pařba – je to stav, při němž hráčova mozková soustava opouští náš svět a cestuje kamsi do útrob počítačových obvodů a jisker, aby zde záhy prožila úchvatné pixelové dobrodružství plné krve, gólů a všudypřítomných rozhovorů s nazelenalými marťánky). Nejširší spektrum hráčských srdcí nasměrovalo svou pozornost právě na sedmý díl, jenž spatřil světlo světa někdy v polovině roku 1996.

Šťastná sedmička se na rozdíl od svých soukmenovců dokázala odpoutat, ač na nepatrný okamžik, od herních konzolí Playstation a zavítala i na monitory běžných uživatelů PC. O jmenované pokračování se postarala řada zkušených programátorů vytvářejících hru několik pracovních směn, čemuž odpovídal i výsledek s celkovým rozpočtem neuvěřitelných šestadvaceti miliónů dolarů. Jenom během prvních dvou dnů se prodalo šest miliónů kusů. Salva hráčského úspěchu, která se povznesla poté, co byla hra uvedena na pulty příslušných PC obchodů, výrazně ovlivnila další plány do budoucna tvůrců samotných. Nejenom, že si programátoři mohli bezbolestně oddechnout a započít práce na dalších osmém díle, zároveň si viceprezident společnosti Square usmyslil (a také řada dalších osobností stojících v popředí tohoto významného podniku), že se pokusí úspěch Final Fantasy přenést i na filmová plátna, avšak v poněkud netradiční podobě. Všem nositelům této myšlenky však bylo jasné, že chystaný film musí překypovat nejen vizuálními efekty, které přeci jen rozhodují o úspěchu filmu (co si budeme namlouvat, ač je to veliká škoda), ale i kvalitní zápletkou a výborně zplozenými postavami, jež by divák přijal za skutečné.

Vymyslet ovšem poutavý příběh, který by se vryl do filmové kinematografie coby neotřelý, a přesto bazírující na logické návaznosti, je v dnešní době pořádný kus práce a počet lidí, jimž se tento husarský kousek zdařil, je opravdu zanedbatelný. Avšak jméno Hironobu Sakaguchiho hovoří za vše. Kdo jiný by totiž měl slavné herní sérii propůjčit filmovou tvář než sám duchovní otec celého „šílenství“? Sakaguchi stojí nejen za scénářem, který vznikl za vydatné pomoci Ala Reinerta (Apollo 13), ale krom toho všeho, co spadá pod jeho taktovku, mu byla do nadvlády jeho bohaté fantazie svěřena i režie. Přestože jsou informace o tomto připravovaném snímku minimální, už nyní na povrch zemský vyplula řádka zajímavých zjištění tykajících se i samotného příběhu.

Ten by měl být následující. Filmová verze Final Fantasy je situována do daleké budoucnosti, konkrétně do roku 2065, kdy je lidstvo už takřka na pokraji zkázy - naši Zemi si zotročili nenasytní mimozemšťané (kdo jiný) a každým dnem, každou hodinou, se děsivě vyhlížející apokalypsa blíží ke svému zdárnému konci. Aby byla zápletka o to věrohodnější a diváku bližší, bylo tvůrci ustanoveno, že se bude příběh Final Fantasy odehrávat ve světě plném násilí, strachu a smrti. Lidstvo, které v něm zaujme podstatnou roli (ostatně půjde o klasickou záchranu světa), bude hrubě potupeno a vykázáno na samý pokraj společnosti, jež bude z valné většiny tvořena nazelenalými mužíky. Roli spasitele na sebe navlékne spanilá dívčina jménem Aki Rossová (hlas jí propůjčí Ming-Na Wen), členka vědecko-armádní společnosti Deep Eyes, v jejímž popředí stojí dva významní muži – její bývalý přítel Gray (Alec Baldwin) a jakýsi Ryan (Ving Rhames). O tom, že záchrana světa není ledajakou záležitostí vhodnou pro ledajakou osobu, se budeme moci přesvědčit už velice brzy, konkrétně 2. srpna, kdy je v naší republice stanovena premiéra snímku.

Final Fantasy je film v prvé řadě průkopnický – zcela ojediněle (alespoň ještě v této době) nám naservíruje velikou dávku speciálních efektů vytvořených kompletně v počítači, stejně jako hlavní postavy i prostředí, v němž se zapeklitý děj odehrává. Zkrátka a dobře, tento snímek má všechny ambice na to, aby do země zadupal veškeré své konkurenty (zejména poslední Příběh hraček a tolik opěvovaného Dinosaura), alespoň co se reality vytvořené počítačovým softwarem týče. O předpokládané kvalitě snímku svědčí i úctyhodný počet programátorů, kteří vložili své úsilí do tohoto poněkud riskantního projektu (jedná se o celé dvě stovky počítačových expertů z dvaceti různých států), a také doba, za níž byl snímek kompletně dokončen – vezmeme-li v úvahu fakt, že práce na filmové verzi Final Fantasy byly započaty někdy na počátku roku 1997… Přestože se může kdekdo chytat za hlavu při vyřčení těchto zajímavých informací, je nutno podotknout, že se filmový průmysl rychle vyvíjí, diváci jsou již přeci jen znuděni stými variacemi na dávno omleté téma, a tak se není čemu divit, když někdo uchvátí svět takovouto myšlenkou. Stvořit film na počítači je samozřejmě pořádný kus práce, avšak i tato skutečnost naskýtá dvě odlišné tváře.

Zejména bychom si měli uvědomit, že na tvorbu takového snímku je zapotřebí určité množství zkušených programátorů, hodně úsilí, spousta nervů a s tím i úzce související čas. To by byla ta stinná stránka zamýšleného projektu. Ovšem na rozdíl od snímku skutečného, vám natáčení nekomplikuje nevypočitatelné počasí, neshody mezi jednotlivými filmaři či rozmary herců ohledně jejich honorářů. Programátoři z firmy Square si rozhodně nekladli malinké cíle, ba naopak. Přesto všechno se zdá, že se jim ona snaha přeci jen vyplatila. Dle prvních ohlasů v zámoří vypadá Final Fantasy jako velice nadějný kousek, poněvadž už filmoví kritici, kterým byl film přehrán před samotnou premiérou, nebyli schopni rozlišit, zda-li na plátně vidí herce skutečné či animatronické. Sečteno a podtrženo – Final Fantasy: Esence života je očekáván širokou hráčskou vřavou, početně totožnou s tou skupinou filmových příznivců, která se již těší na premiéru válečné „love-story“ Pearl Harbor. Doufám však, že si tento film oblíbí nejen diváci vlastnící doma multimediální PC a Playstation, ale i lidé běžně navštěvující kino. Je to film budoucnosti, který se netají svými vysokými cíli, a kdo ví, jestli se také nestane kultovním ve svém oboru. Vůbec bych se nedivil, kdyby se tak uskutečnilo.